Mykologický klub v Brně stojí před nepříjemným problémem. Příští týden chce uspořádat výstavu hub, jenže nemá co vystavovat. Houby nerostou.
Naděje má přijít s víkendovými dešti, zatím to ale vypadá, že letošní rok bude stejně hubený jako ten loňský.
„Je katastrofální sucho, podhoubí je vyschlé a neroste vůbec nic," říká brněnský mykolog Vladimír Antonín. „Teď bychom potřebovali, aby pršelo nejméně týden, ale musí to být takový ten zahradnický déšť, kdy prší jako z konve. Vláhový deficit je totiž obrovský," dodal.
Brněnští mykologové však výstavu rušit nechtějí. „Vyrazíme do všech koutů a snad něco najdeme," uvedla organizátorka Drahomíra Sukupová. Dříve mívali na stolech kolem 300 druhů, loni ale museli expozici zrušit.
Podle detailních čísel ministerstva zemědělství klesá úroda hub už od roku 2013, kdy lidé vynosili z lesa ohromujících 33 tisíc tun hub. Loni to kvůli rekordnímu suchu bylo o dvanáct tisíc tun méně, v přepočtu jen chabých 5,17 kilogramu hříbků na domácnost.
V bohatých letech 2010 až 2013 se tento přepočet blížil k osmi kilogramům na domácnost.
V chudém loňském roce se přitom ukázalo, jak silná je záliba Čechů v houbaření. Houby sice nerostly, ale Češi jako by se s tím odmítali smířit. O to častěji vyráželi do lesů a ještě s větší zarputilostí pročesávali vyprahlé mlází, mechy a borůvčí.
Průzkumy zpracovávané ministerstvem zemědělství od roku 1994 ukazují, že každý Čech jde do lesa v průměru dvacetkrát za rok, loni to každý zkoušel dvaadvacetkrát. Předloni přitom stačilo k větším úlovkům jen 19 vycházek.
S trochou nadsázky se dá říct, že loni bylo v lesích víc lidí než hub. Dokládá to další statistika: každý hektar lesa prolézalo v průměru 94 lidí, v roce 2014 jich bylo 82.
Když už ale houbaři loni v lese byli, snažili se výlet využít za každou cenu a sbírali, co se dalo. Třeba borůvek načesali tolik, že to vydalo na 2,44 kilogramu na každou d o m á c -nost. V roce 2014 bylo natrhaných borůvek jen 1,75 kilogramu. Loni stoupl i sběr malin, ostružin, brusinek a bezinek. A to natolik, že celkové množství plodin – 9,68 kilogramu na domácnost – nakonec převýšilo výpadek hub.
Nejvíc sbírají Pražané
Výzkum vypracovala pro ministerstvo zemědělství agentura StenMark, jejíž pracovníci vyzpovídali 1 016 lidí. Od loňského 30. listopadu do 8. prosince objížděli s dotazníky města a venkov ve všech českých regionech.
Z analýzy vyplývá, že nejvíc chodí na houby lidé z Prahy a velkých měst. „Návštěvnost lesů ve Středočeském kraji je v průměru výrazně vyšší oproti ostatním krajům, což je ovlivněno návštěvami lesa obyvateli Prahy," píše se ve zprávě ministerstva zemědělství. Podle zpracovatelů průzkumu je to způsobeno tím, že Pražané sice chtějí chodit po lese, ale nechtějí cestovat moc daleko. A obvykle spojují houbaření s pobytem v rekreačních zařízeních v okolí hlavního města.
Podle průzkumu mají houbaři nejhezčí vzpomínky na roky 2011 až 2013. Kdyby každý rok v tomto období vysypali všechny své košíky na jednu hromadu, vážila by pokaždé kolem 30 tisíc tun. V roce 2014 jen necelých 25 tisíc tun, loni zhruba 21,5 tisíce tun. Vždy to ale bylo množství za čtyři až pět miliard korun, podle toho, jak cena hub rostla.
V roce 2013 se mykologové mohli pochlubit světovým unikátem. U Tovačova na Přerovsku našli suchohřib, který se nikde jinde v republice do té doby neobjevil. Poprvé byl popsán šest let předtím v Itálii, pak už jen ve Španělsku a v Anglii. „Na Tovačovsku je přitom nejbohatší lokalita na světě," radoval se tehdy mykolog Jiří Polčák.
Suchohřib dostal jméno topolový podle místa výskytu a od té doby se ukázal na Moravě už pětkrát a objevil se i v Čechách.
Podle Polčáka se v Česku budou stále častěji objevovat jihoevropské houby. „Ale současné počasí je příliš suché i na ty teplomilné druhy," říká Polčák.
***
Počet sběračů na jeden / hektar lesa za rok
2000 94
2001 96
2002 82
2003 80
2004 68
2005 86
2006 79
2007 80
2008 57
2009 70
2010 85
2011 99
2012 102
2013 109
2014 82
2015 94
4,29
miliardy korun – taková je tržní hodnota hub, které Češi nasbírali v lesích v roce 2014. Rok předtím to bylo o miliardu více.
69,6 % Čechů se věnuje houbaření. Jen 11 % si houby kupuje.
175 mil. korun – za tolik se už letos dovezly do Česka čerstvé houby ze zahraničí. 135 milionů připadá na žampiony.
Prognóza Kdy už začnou růst? * Houby nerostou kvůli dlouhotrvajícímu suchu. O víkendu má sice přijít déšť, podle mykologů to však stačit nebude. Muselo by vydatně pršet několik dní za sebou, aby vyprahlé podhoubí nasáklo a nasadilo plodnice. * Meteorologové však předpovídají, že už v neděli se déšť změní v občasné přeháňky, které se navíc z kraje příštího týdne objeví jen ojediněle. * Přesto je možné, že se houbařskou sezonu ještě podaří zachránit a jen se posune na říjen a listopad. „Už jsem sbíral hřiby smrkové i 23. prosince," vzpomněl mykolog Jiří Polčák. „Ale zatím jsou lesy totálně vyschlé, takže musí pršet. Aspoň deset dní," dodal.
22krát vyrazil v průměru každý Čech na houby během loňského roku.
21 tis. tun hub nasbírali houbaři loni. A to moc nerostly.
