Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador má nápad, jak řešit zároveň migraci a odlesňování. Návrh chce tento týden předložit na on-line klimatickém summitu, na který americký prezident Joe Biden pozval lídry čtyř desítek zemí. Právě Spojené státy a země Střední Ameriky by se podle mexického prezidenta měly podílet na jím navrhovaném projektu, jehož základem je sázení stromů za státní podporu. Podle deníku El País ale návrh kritizují někteří ekologové.
Program nazvaný Sembrando Vida (Zaséváme život), který funguje už dva roky na jihu Mexika, má podle odhadu mexického levicového prezidenta vytvořit ve Střední Americe až 1,3 milionu pracovních míst. Právě špatná ekonomická situace spolu s vysokou kriminalitou vede tisíce lidí z těchto zemí k cestě do Spojených států za lepším životem. López Obrador chce svůj program sázení stromů zkombinovat s možností dočasných pracovních víz v USA a zapojit tak do něj i Spojené státy.
„Mohli bychom uzavřít, řekněme, takovouto dohodu: my dáme podporu za sázení třeba kávovníku či kakaovníku, budeme Tě podporovat tři roky, po nich budeš mít právo na pracovní vízum na šest měsíců do USA,“ popsal mexický prezident svůj návrh na videu, které bylo zveřejněno na sociálních sítích a na němž se prezident opírá o strom na své farmě v Palenque v jihomexickém státě Chiapas.
Projekt Sembrando Vida spustila mexická vláda v roce 2019 a dosud díky němu bylo zasazeno přes milion stromů v jihomexických chudých státech. Na 400 000 zemědělců tam podle deníku El País dostalo přímou finanční podporu za to, že zasadili na svých pozemcích ovocné či jiné stromy.
Tento projekt podle mexického prezidenta přispívá k tomu, aby lidé neemigrovali, a zároveň zlepšuje životní prostředí. Podle některých ekologů projekt sice pomáhá snížit chudobu, pro životní prostředí ale tak příznivý není.
„Aby získali peníze od států, vypalují mnozí vlastníci pozemků lesy a místo toho tam sází jiné stromy, které jsou pro ně ekonomicky výhodné, ale nepomáhají ani zadržovat vodu v krajině, ani zachycovat oxid uhličitý,“ citoval El País ekologickou aktivistku Alejandru Rabasaovou. Podle ní rozšířením projektu do dalších zemí regionu odlesňování zesílí.
ČTK
