Podyjí se rozdělí na nové zóny. Jako první národní park v zemi. Znamená to víc lesů ponechaných přírodnímu vývoji a první krok k většímu otevření některých lokalit pro návštěvníky.
Na nové zonaci se dohodli správci parku se svou třicetičlennou radou, nyní ministerstvo životního prostředí připraví a projedná vyhlášku, která ji uvede do praxe. Národní park Podyjí (NPP) tak bude mít čtyři zóny místo dosavadních tří.
Zóny neovlivní přístup návštěvníků do parku, dotýkají se ovšem všech vlastníků pozemků na jeho území – jsou podkladem pro péči o jeho jednotlivé části. „Dotýká se to obce jako úřadu, bude nutné upravit rozvojové dokumenty či plány, například lesní hospodářský plán," vysvětluje praktické dopady starostka Horního Břečkova, který na území parku leží, Petra Formanová.
Zonace má platit následujících 15 let. „Z hlediska přírody to není dlouhá doba a jen čas ukáže, zda to bylo dobré rozhodnutí. Starostové dotčených obcí s tím neměli problém. Nechali jsme to na odbornících. Doporučoval jsem, ať se k tomu vyjádří hlavně majitelé lesů, zemědělci, vinaři. S nimi to bylo také konzultováno a došli ke kompromisu. Věřím, že to prospěje hlavně přírodě," popisuje vznik nových zón starosta Vranova nad Dyjí a zároveň místopředseda rady NPP Lubomír Vedra.
A co konkrétně nová pravidla stanovují? Zóna přírodní a přírodě blízká se bude následující roky rozkládat na zhruba 60 procentech území národního parku, což je nejvyšší podíl ze všech národních parků v České republice. Pro příklad, „bezzásahová" přírodní zóna se od roku 1991 zvětšila z 25 na 37 procent. „Takže se zvětšuje průběžně, nyní se zjednodušeně řečeno změnil jen její zákres v mapě. Dlouhodobým cílem je ponechat samovolnému vývoji 75 procent plochy parku," vysvětluje vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny NPP Lenka Reiterová. O vřesoviště, květnaté louky nebo uměle prosvětlované lesy, které jsou domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů, se ale pečovat musí. A zákonem je i stanovených deset výjimek, kdy správci mohou zasahovat i v zóně přírodní – jde například o hašení požárů, údržbu turistických tras nebo monitoring. „V přírodní zóně tedy nezůstanou vyvrácené stromy viset nad cestou, aby je turisté museli podbíhat podle pravidel ruské rulety," zdůrazňuje Reiterová.
Podle zonací ale člověk nepozná, jestli do daného území může vstoupit nebo tam sbírat houby. To upravují klidové zóny. A právě ty přijdou na řadu v nejbližších měsících. „Uvažuje se o změně – uvolnění dosavadního režimu návštěvnosti. Tedy zpřístupnění luk pod Šobesem, lesů za Havraníky a v okolí Sealsfieldova kamene a Havranických vřesovišť," nastínil ředitel NPP Tomáš Rothröckl. A co se tedy v národním parku může a co ne? Například sbírat lesní plody a houby pro vlastní potřebu mohou lidé všude mimo první zónu. Tam je přístup pro veřejnost jen po značených cestách. Rybáři si zase zachytají jen na části řeky Dyje s pstruhovými revíry Moravského rybářského svazu a Čížovském rybníku.
Pro cyklisty jsou zase určené stezky. „S ohledem na velikost parku a dostupnost infrastruktury je síť cyklotras v maximální míře," míní manažer Cyklo Klubu Kučera Znojmo Čestmír Vala.
Obdobná pravidla by měla platit i po vyhlášení klidových území.
