Náměstek primátora Martin Víteček bude hledat především lesního hospodáře. Vychází z čerstvě dokončeného průzkumu.
Opava – Vedení města má k dispozici studii hospodaření v městských lesích. Tu zpracoval lesní hospodář Jan Živný a podle jeho závěrů docházelo při správě městského majetku k řadě pochybení.
Mimo jiné zjistil opakované porušování pravidel při zalesňování i navyšování těžby nebo přemnožení zvěře. „Městské lesy jsou v horším stavu, než jsme čekali," prohlásil Martin Víteček v návaznosti na výsledek průzkumu a zároveň přiznal, že představitelé města v minulosti neprováděli důslednou kontrolu. „Město nemělo kontrolu nad tím, co se v lesích děje. To lesu neprospívalo," doplnil Martin Víteček. Zavedení nového kontrolního mechanismu doporučuje také ve zprávě Jan Živný.
„Za nezbytné považuji zavedení účinného kontrolního mechanismu, který bude dohlížet na hospodaření v městských lesích. Zároveň bude poskytovat informace radě města a doporučovat vhodné kroky," uvádí ve zprávě Jan Živný.
Obecně poukazoval na nedostatky týkající se například nahodilé těžby a vzhlem ke složitému období, kdy se bude muset pracovat na zlepšení stavu městského lesního majetku, doporučil zachování současného způsobu správy. „Je třeba si uvědomit, že výnosy budou v následujících letech limitovány těžebními možnostmi lesa. Klesající těžba, nižší hmotnatost těžených stromů znamená výrobu méně hodnotného sortimentu a nižší zpeněžení kulatinového dříví. Není také možné počítat se zvýšením výnosů produkcí sazenic z lesních školek. Ta by měla být použita pro vlastní potřebu. Doporučuji provést opatření zlepšující stav lesa, a tím zlepšení výsledků hospodaření," zmínil Jan Živný.
TROJNÁSOBNĚ VÍCE ZVÍŘAT OPROTI NORMÁM
Nejvýraznějším faktorem je podle výsledků posudku poškození zvěří. „Terénním šetřením a pozorováním zvěře jsem stav zvěře odhadl na trojnásobek normovaných stavů. Tato skutečnost se projevuje na špatném stavu lesa okusem, ohryzem a vytloukáním. Škody zvěří způsobují na lesním majetku největší ekonomické škody. Nebude-li tento nejhorší faktor, tedy stav zvěře, uveden co nejdříve do stavu slučitelného s možnostmi lesa, nepodaří se lesním hospodářům stav lesa změnit," dodává Živný. V reakci na to náměstek primátora Martin Víteček spekuloval o možnosti pronájmu celé honitby.
„Zvažujeme proto možnost pronájmu celé honitby," řekl Víteček. Dosud honitbu spravovala přímo městská společnost, která prodávala povolenky zájemcům z řad mysliveckých spolků. Podle Vítečka by případný pronájem byl výhodný v tom, že by město z takto získaných peněz mohlo hradit škody, které v lese, například v lesních školkách, zvěř způsobí. Začal už připravovat výběrové řízení. Víc než manažera vedení města pro svou firmu hledá schopného lesního hospodáře. „V současné době pracuji na složení výběrové komise," řekl Víteček. Ředitel by podle něj měl být především zkušený lesní hospodář. „Je potřeba, aby se méně těžilo a pracovalo více ve prospěch lesa," upřesnil.
RENÉ BINAR PODLE BRADY DĚLAL SPRÁVNÉ KROKY
Odvolání posledního ředitele městských lesů Reného Binara doprovázela kontroverze. Byla mu vyčítána špatná komunikace s představiteli města a nepředložení dlouhodobého plánu, v jehož rámci by město na provoz vytěženého lesa nemuselo doplácet. „Skutečnost je taková, že lesy městu za 24 let přinesly do rozpočtu téměř 250 milionů korun. Jsou jedinou městskou společností, která nikdy finance nepotřebovala. Argument, že budou vytěžené lesy městu brzy finanční přítěží, používali někteří experti už před lety. Podle jejich predikcí měly být lesy dotovány šesti miliony už v roce 2013 v případě, že by byly ponechány ve správě údajně špatně hospodařící organizace města. Ještě na konci roku 2015 byly lesy stále soběstačné," namítá Pavla Brady, která měla pod sebou správu lesů v letech 2010 až 2014.
