120 000 kubíků dřeva padlo ve vichřici při bouři dne 19. srpna 2017 v lesích Národního parku Šumava v oblasti Stožecka. Ve skutečnosti začíná nová etapa velkoplošného usychání lesů.
Citlivému člověku je líto porostů a tak obrovské lesní katastrofy. Lesníci vidí zmar letité práce pro docílení smíšených a strukturovaných lesů: vznikly díry do nenarušených lesních porostů a budou více otevřeny bořivému větru, rozlámaly se mladé bukové a jedlové porosty a padlé kmeny zničily jejich mladou výsadbu a oplocenky, zmenšila se schopnost lesů zadržovat srážky. Oproti těmto lidem stojí jiní, jimž je taková zkáza radostí. V takovém duchu se konal "Koncert pro šumavskou divočinu" ve Frantolech u Prachatic dne 2. září 2017. Tam se sešli naivní lidé, kteří vítají současnou katastrofu a vidí ji jako nástroj k urychlení přeměny nenáviděných smrkových lesů na divočinu.
Vítačem kalamity je samotná Správa NP Šumava
Skutečnost - že za několik hodin - vichřice vyvrátila a rozlámala tolik stromů, které představují téměř celou roční těžbu dřeva v NP Šumava (ta byla za r. 2016 ve výši 136 091 m3). Tak velká lesní tragédie nebyla ani důvodem k umístění tiskové zprávy na web parku. Z taktických důvodů tam neuvedli ani číslo - kolik stromů či kubíků zůstane bez zpracování v bezzásahových dílčích plochách.
Víme, že pro ochranu přírody je kalamita finanční záchranou. Správa parku je totiž financována hlavně z těžby dřeva a aby měla na výplaty, tak musí ročně pokácet cca 150 000 stromů a prodat za částku cca 200 miliónů Kč. V posledních letech žádné vynucené těžby po vichřici nebyly a tak se těžilo úmyslně - tedy zelené stromy. Samotní ochránci - když jde o peníze na výplaty - tak jim nevadí, že v NP se úmyslně kácet stromy nemají.
Nejméně na polovině území zůstanou polomy nezpracované
Přesto, že plošný rozsah kalamity Správa NP nezveřejnila, tak jej lze vypočítat na základě průměrné zásoby 350 m3 dřeva na 1 ha lesa. Tedy na Územních pracovištích Stožec a České Žleby byl vichřicí zrušen vzrostlý les na ploše cca 343 ha. Na polovině z toho, tj. 172 ha, zůstane dřevo ležet bez zpracování a jakékoliv ochrany před rozmnožením lýkožrouta smrkového.
Co se stane?
Zavadající stromy v objemu 60 000 m3 na ploše 172 ha ještě letos napadne kůrovec. Jeho vývoj bude dokončen na jaře 2018, kdy se vyrojí miliardy brouků a napadnou stojící zelené smrky v parku i mimo něj. V lesnictví je dávno známé, že z nezpracovaných padlých stromů vylétne tolik brouků, že v dalším roce uschne 8-násobek zelených stromů. Tedy v r. 2018 uschne 480 000 m3 dřeva (1m3 = 1 silný strom, což představuje 1 400 ha dalších suchých lesů!
1 400 hektarů „Brabcových suchých lesů“
Ministr životního prostředí Richard Brabec popírá 51 % bezzásahových území v NP Šumava jako fakt. Od 1. července 2017 platí „Příkaz ředitele o způsobu péče o ekosystémy NPŠ v dílčích plochách“ a „Příkaz ředitele - postup proti kůrovcům v členění porostů podle dílčích ploch a s ohledem na jádrové území výskytu populace tetřeva hlušce“. Přílohou uvedených příkazů jsou "mapy dílčích ploch".
Z těchto map je pouhým okem zřejmé, že dílčí plocha A+B zaujímá nejméně 51 % území NP Šumava na pozemcích ve vlastnictví státu. V příkazech ředitele NP jsou vyjmenovány povolené zásahy v jednotlivých dílčích plochách. V dílčí ploše A+B se neprovádí žádná protikůrovcová opatření, tj. nezpracovávají se stromy vyvrácené a polámané větrem a kůrovcem napadené. Zde se nesmí vysazovat stromky a to ani buk a jedle, které v těchto lesích vymřely a bez lidského zasahování tam nikdy nebudou. Stejný zákaz pro výsadbu platí pro dílčí plochu C, D1, D2.
Tedy na zmíněné ploše cca 1 400 ha se nebude následně ani zalesňovat buk a jedle a vznikne smrková monokultura.
Petr Martan poradce v lesnictví a životním prostředí lídr kandidátky SPO - Jihočeský kraj Převzato z profilu.
