Zdroj: Šumperský a Jesenický deník
Datum: 14.08.2007
Autor: Martin Míček
Rubrika: ŠUMPERSKO A JESENICKO - ČTENÁŘ - REPORTÉR
V lesích existuje pozoruhodné množství drobných živočichů, protože lesní hospodářství, na rozdíl od zemědělství, užívá chemické přípravky na hubení hmyzu jen ve výjimečných případech
Mezi nejpočetněji zastoupené druhy patří mravenci. Žijí v takzvaných "mravenčích státech" a v jediném mraveništi může pobývat až několik set tisíc mravenců. Jedná se o hmyz s vysokou mírou fyzionomické specializace, vázané na přežití celé kolonie. Vajíčka a potomstvo zajišťuje jedna či několik královen, výživu sterilní dělnice a obranu vojáci.
Význam mravenců pro bilanci přírody v lesích je vysoký. Působení mravenců na les je výraznější než působení velkých zvířat. Každý lesník ví, jak účinně mohou mravenci pomoci při likvidaci kalamity přemnoženého hmyzu, například housenek.
Mravenci s jiným hmyzem nejen bojují a živí se jím, ale také s ním spolupracují. Velmi důležité jsou pro mravence kolonie mšic produkujících medovici. Tu samy mšice nespotřebují a vylučují ji. Medovici sbírají mravenci, kteří tento vysoce koncentrovaný cukernatý roztok potřebují jako zdroj energie. Jejich způsob života je totiž energeticky vysoce náročný, a proto mravenci kolonie mšic chrání.
Naopak bílkoviny potřebné zejména pro mravenčí královnu při tvorbě vajíček získávají lovem jiného hmyzu. Dokážou společným útokem přemoci kořist dosahující i stonásobku jejich hmotnosti. Při lovu i obraně zejména tzv. mravenčí vojáci využívají silná kusadla a silnou kyselinu mravenčí. Ta je natolik silnou zbraní, že naprostá většina druhů hmyzu po zasažení buď přímo hyne nebo ochrne a stává se neschopnou obrany.
Mravenčí kyselinu využívají k dezinfekci peří a kůže i odpuzování parazitů také jiní živočichové, například krkavcovití ptáci. Vrána nebo sojka dokáže uchopit mravence do zobáku tak obratně, že jej nezabije, a v mravenec v obraně vystřikující kyselinu provede potřebnou očistu.
Kromě obrany slouží kyselina mravencům také jako konzervační a dezinfekční prostředek využívaný k údržbě a zajištění čistoty v mraveništích. Jejich největší hrozbou jsou plísně. Mraveniště jsou proto protkána důmyslnou sítí chodeb, větracích tunelů a šachet, které uvnitř složité a až 2 metry pod povrch půdy sahající stavby udržují vzduch, teplo a sucho. A to i za silného deště, neboť jehličí využívané k jejich stavbě svádí vodu pryč a vlhne jen na odvětratelném povrchu. Mraveniště tak lze přirovnat k mrakodrapům.
Ochrana mravenišť je proto přímou ochranou zdravého lesa. V lesích můžeme nalézt mraveniště chráněné oplocenkami a nejlépe ještě kryté pletivem. Ta jim zajišťují ochranu jak před divočáky a jezevci, tak před datlovitými ptáky. Ti totiž s oblibou mraveniště poškozují a na lepkavý jazyk loví živé mravence i kukly. Najdete- li proto poškozené mraveniště, můžete se pokusit mravencům přežít jeho oplocením a překrytím pletivem. Tito malí, ale nesmírně pracovití a užiteční živočichové si totiž naši pomoc zaslouží a stonásobně nám ji vrátí.
Foto - Ilustrační foto Martin Míček, ekoporadce Hnutí Brontosaurus Jeseníky
