Šumava – Calla zaslala jihočeskému krajskému úřadu nesouhlasné vyjádření k plánům na stavbu lanovky a sjezdovky na šumavský Hraničník v rámci hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí. Kromě vysoce kapacitní lanovky mezi Klápou a vrcholem Hraničníku, která má přepravit 1540 až 2700 osob za hodinu, restaurace a rozhledny na vrcholu, je nově naplánována i sjezdovka s umělým zasněžováním. Hodnotitelé sami dospěli k závěrům o významných dopadech na chráněnou přírodu. Calla projektu vytýká zejména následující body:
Záměr je v rozporu se zákonem číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, neboť umisťovat takové stavby s velkým a významně negativním dopadem na přírodu je zakázáno. Mezi vrcholy Smrčina a Hraničník se nachází jedna z nejvíce zachovalých oblastí na jihovýchodní Šumavě s vzácnými lesními ekosystémy. Masív Smrčiny pokrývá nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě, ve kterém zůstal zachován vyšší podíl buku a jedle oproti jiným částem Šumavy, kde jednoznačně převládá smrk. S ohledem na přírodní hodnoty bylo toto území zahrnuto do 1. a 2. zóny Národního parku Šumava.
Projekt je v rozporu s evropským systémem ochrany Natura 2000. Ve všech variantách má významný negativní vliv na celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava. Zvláště kritické je ohrožení populace tetřeva hlušce v jádrovém území jeho výskytu nejen provozem lanovky se sjezdovkou, ale i souvisejícím pohybem návštěvníků. Profesor Bejček jako zpracovatel příslušné části hodnocení identifikoval i další závažná negativa na přírodní stanoviště i chráněné druhy. Záměr má negativní vliv na územní systém ekologické stability, dotčeno bude nadregionální biocentrum Smrčina i lokální biocentrum v nivě potoka Rasovky.
V rozporu se zákonem nejsou vyhodnoceny kumulativní dopady projektu se souběžným rozšířením silnice Nová Pec – Bližší Lhota – Zadní Zvonková nebo s realizací výstavby v Nové Peci, kterou umožňuje schválený územní plán obce – 25 hektarů pro individuální bydlení a 10 hektarů pro občanské vybavení, rekreaci a sport. Protože lanovka bude dopravovat i horská kola či běžkaře a předpokládán je vznik i dalších outdoorových aktivit, negativní dopad bude na mnohem širší území, a to prakticky na celý pravý břeh Lipna na jedné straně a Trojmezenskou horu na straně druhé. Tento vliv nelze efektivně regulovat, naopak požadavky na využití území pro rekreační aktivity budou narůstat, a to s výrazně negativním vlivem na přírodu celé oblasti.
Podle výsledků průzkumu veřejného mínění společnosti STEM z roku 2008, který byl zaměřen na problematiku Šumavy, si 73 procent Jihočechů (to reprezentovalo 460 tisíc obyvatel regionu) myslí, že ochrana přírody v kraji má mít přednost před nejrůznějšími rozvojovými projekty.
Edvard Sequens ze sdružení Calla doplnil: „Zatímco negativní vlivy záměru na životní prostředí jsou nesporné a zásadní, jsou úvahy o nastartování rozvoje šumavských obcí, pokud se jej podaří prosadit, jen čistě spekulativní. Přičemž v době, kdy se ukáže reálnost představ o ekonomickém pozdvižení oblasti, budou již dopady na přírodu rozsáhlého území na dlouhou dobu nezvratné.”
TISKOVÁ ZPRÁVA SDRUŽENÍ CALLA
