Praha 1. června (ČTK) - Odborníci z Lesní ochranné služby (LOS) loni zaevidovali rekordní objem vytěženého kůrovcového dříví. Šlo o tři miliony metrů krychlových, což je dvojnásobek předloňských hodnot. Údaje, které odborníci získávají od lesních správ a vlastníků lesů, jsou přibližně ze 70 procent země, ze zbylých 30 procent republiky tyto údaje nemají. Po přepočtu na celý stát by tak mohlo jít až o 4,3 milionu metrů krychlových vytěženého dříví. Největší problémy jsou na střední a severní Moravě a ve Slezsku, sdělil dnes ČTK tým vedený Milošem Knížkem z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Stromy nejčastěji napadá lýkožrout smrkový. Na objemu smrkového kůrovcového dříví se ale zejména v oblasti střední Moravy a Slezska významně podílí také lýkožrout severský, který byl nalezený na 800.000 metrů krychlových dříví, což byl meziroční skok na dvojnásobek.

Nejvíc je postižený Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde byly evidovány dvě třetiny republikového kůrovcového dříví. Výrazně poškozený je ale i Jihočeský, Zlínský nebo Plzeňský kraj. "Nejhorší stav je již několik let po sobě evidován na Bruntálsku, kde má smrk velmi vysoké zastoupení a smrkové porosty disponují dosud velkými zásobami dřevní hmoty. Katastrofální situace nastala také na širším území Potštátska, kde má smrk obdobné postavení jako na Bruntálsku," uvádějí odborníci.

Nyní vrcholí první letošní rojení lýkožroutů. Letos se tak o měsíc opozdilo kvůli chladnému dubnu, mohla by tak být pouze dvě rojení. Ideální je pro lýkožrouta suché a teplé počasí. "Sucho lze definovat jako nedostatek vody v půdě a ovzduší, což vede k vadnutí, předčasné ztrátě olistění, poškození kořenového vlášení, zpomalení růstu a snížení odolnosti stromů. Mělce kořenící smrk je na poškození suchem velice náchylný a představuje tak příležitost pro přemnožení podkorního hmyzu. Vyšší teplota navíc způsobuje vyšší aktivitu kůrovců a tím i jejich rychlejší vývoj," dodal Jan Lubojacký z LOS.

Kromě klimatických faktorů patří mezi příčiny kůrovcové kalamity i klesající počet lesních pracovníků, klesající cena dříví nebo pasivní přístup některých drobných vlastníků lesů, kdy nechají zpracovat kůrovcové dříví pozdě. Loni se podle evidence položilo 405.000 metrů krychlových lapáků, nainstalovalo se zhruba 58.000 feromonových lapačů, další tisíce metrů krychlových napadených stromů bylo odkorněno nebo ochráněno chemicky.

V boji se škůdcem kůrovcem by měla českým lesníkům pomoci internetová aplikace, která průběžně poskytuje informace o rojení tohoto brouka. Data do aplikace www.kurovcoveinfo.cz poskytuje 200 respondentů s 500 kontrolními odchytovými místy kůrovce v různých lokalitách po celé republice.

Státní podnik Lesy ČR, kterému patří polovina lesů v zemi, do ochranných opatření letos investoval meziročně o pětinu více, celkem 172 milionů korun. Generální ředitel podniku Daniel Szórád dříve řekl, že díky chladnějšímu jarnímu počasí by v letošním roce mohla být jenom dvě kůrovcová rojení místo tří, případně až čtyř, která se můžou vyskytnout v suchých letech. Kůrovcového dříví na pozemcích lesů se loni vytěžilo přes 2,4 milionu metrů krychlových, meziročně dvakrát tolik. Szórád uvedl, že letos se za první čtyři měsíce vytěžilo 280.000 kubických metrů, loni to bylo přes 500.000.

Například vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze aktuálně zkouší novou metodu monitoringu kůrovce, která se běžně používá ve Švédsku. Napadené stromy by mohli objevovat trénovaní psi, kteří by je měli cítit až ze 100metrové vzdálenosti.

Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v České republice od roku 1990 (v tis. m³):

Zdroj: Lesní ochranná služba

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.