Křivoklátsko – Petici proti myšlence zřízení Národního parku Křivoklátsko podepsalo téměř 14 tisíc lidí.

Přesto se krátce po jmenování nové vlády na politickém poli znovu objevilo téma resuscitace projektu Národního parku Křivoklátsko.

Jedním z iniciátorů petice proti národnímu parku je i Karel Breník z Křivoklátu, který za petiční výbor připomíná: „Od doby vzniku petice se přístup veřejnosti k této problematice značně změnil. Lidé si uvědomují, že „zaplocení” určitého území, obehnaného spoustou zákazů a nařízení, bývá jen zástěrka, jak ze státního rozpočtu odčerpávat peníze.”

Starostka Nezabudic Jana Vydrová z Velké Bukové: „V Krkonošském národním parku si prominenti také staví bez stavebních povolení, a tak pro koho by byl vlastně národní park? Těch pár lidí, co ještě pracuje v lese, by zřejmě přišlo o práci v regionu, kde je potřeba každé pracovní místo. Takže bych to shrnula: pokud se bude hospodařit s citem a rozumem, nepotřebujeme žádný národní park a další úředníky.” Nejsou to ale jen obyvatelé Křivoklátska, kteří s parkem nesouhlasí, ale Rakovnickému deníku se ozvali lidé i z jiných míst Rakovnicka a celé republiky.

Pokračování – Vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla, který byl u samého začátku procesu vzniku koncepce na prohlášení části území CHKO Křivoklátsko za národní park (rok 2008), zdůrazňuje, že v jeho průběhu byla práce odborníků doplňována o diskuse s obcemi, honebními společenstvy i s krajem. Petr Hůla při jednom z informačních setkání mimo jiné řekl: „Vypořádáním připomínek byly zohledněny potřeby obyvatel a návštěvníků národního parku a přitom nejde o kompromisy na úkor ochrany přírody.”

Je zde prý soulad s územními plány dotčených obcí. „Cyklisté budou mít právo vjezdu i do prvních zón národního parku po zpevněných komunikacích. Obyvatelé obcí v národním parku a jim blízké osoby nebudou omezeny ve vstupu oproti stávajícímu stavu. Rybolov na Berounce bude bez regulací nad rámec platných zákonů. Těžba dřeva by měla pokrýt náklady na těžbu a výsadbu,” zdůraznil také Petr Hůla .

Přesto mají lidé stále obavy. Kupříkladu již zmiňovaná starostka obce Nezabudice Jitka Vydrová dále konstatovala: „V obci jsme téma národního parku probírali asi na dvou či třech veřejných schůzích. Závěr z nich je takový, že postoj místních k možnému zřízení národního parku na Křivoklátsku je negativní. Myslíme si, že je ochrana přírody v tomto koutě regionu dostačující. Národní park je tu zbytečný. Právě toto si myslí devadesát osm procent místních obyvatel. Nehledě na to, že národní park bynepřinesl žádné výhody ani pro občany, ani pro obce jako takové.”

Jitka Vydrová také připomněla například pana Bakalu, který si postavil rezidenci v Národním parku Šumava.

„Jitka Vydrová ještě dovysvětlila, z čeho pramení velké obavy místních obyvatel: Řada z nich má na Křivoklátsku soukromý les a obávají se, že by byli nějakým způsobem po vyhlášení národního parku omezeni při hospodaření v něm. A další věc je, že tato oblast není připravena na větší příliv turistů. Nejsou tady na to komunikace, parkoviště, stravování, ubytování. Obce se také bojí neúměrného zatížení odpadky. Už nyní máme problémy především v letní sezóně. Ani se vše nestačí uklízet.”

Tomuto žhavému tématu se budeme ještě věnovat.

V Křivoklátě se totiž ve středu v podvečer uskutečnila schůzka na téma uvažovaného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Jaká zde byla atmosféra a kdo všechno přijel hájit své zájmy, se dozvíte zítra.

***

Uvažovaný Národní park Křivoklátsko by měl být na území okresů Rakovník, Beroun, Kladno, Rokycany. Jedná se o 10.193 hektarů půdy Pár postřehů z NP Křivoklátsko 96% území budoucího NP tvoří lesní půda a z plochy lesů je 97% ve vlastnictví státu (spravované LČR a vojenskými lesy). Při definování hranic NP byl krom odborných hledisek zohledněn zájem na vedení hranic mimosídelních celků.