Lidé nechtějí na Šumavě vykácené kopce, senátorům navzdory (Klatovský deník)
JAROMÍR BLÁHA
Reaguji na článek senátorů Tomáše Jirsy, Jiřiny Rippelové a Miroslava Krejči „Na Šumavě se tvrdě manipuluje s veřejným míněním”. Poté, co se dozvěděli výsledky ankety o názorech návštěvníků národního parku, nevybíravým způsobem celou anketu napadli. Na neznalost odborné problematiky senátorů, kteří si pletou horský smrkový les s lesem smíšeným a chtěli by na nejvyšší šumavské hřebeny vysazovat buky a jedle, upozornila reakce občanského sdružení Přátelé Šumavy. Rád bych uvedl na pravou míru nepravdivá nařčení zpochybňující anketu, kterou v létě uspořádalo Hnutí DUHAve spolupráci se Správou národního parku Šumava.
Ta zjišťovala, jak turisté vnímají suché stromy či holiny vzniklé kácením kůrovcem napadených stromů a zda to ovlivní volbu jejich výletních tras. Někteří místní lidé se totiž obávají, že plochy lesů, kde jsou vidět suché stromy, mohou turisty od návštěvy odradit.
Ankety se zúčastnilo 1337 turistů. Pohled na suché stromy se skutečně téměř polovině návštěvníků nelíbí (46,7 %), druhé polovině nevadí (52,5 %). Avšak pouze minimum (3,9 %) turistů uvedlo, že je pohled na suché stromy od příští návštěvy odradí, zatímco naopak téměř třetina (27 %) chce tato místa opakovaně navštěvovat, protože je zajímají přírodní proměny lesa. Oproti tomu pohled na vykácené holiny vadí 75,9 %, nevadí 23,1 % turistů. Místům s holinami se příště raději vyhne 17,5 % návštěvníků parku. Téměř 58%návštěvníků parku se přiklonilo k názoru ponechat kůrovcem napadené stromy v prvních zónách národního parku přírodním procesům. K zásahu proti napadeným stromům se kloní 31% dotázaných, 11 % neví. Se stoupajícím vzděláním vzrůstá podíl názoru návštěvníků, že se v prvních zónách národního parku nemá zasahovat proti kůrovci. Slabší podporu má tento záměr u lidí se základním vzděláním.
Výsledky ukazují, že nadpoloviční většina návštěvníků chápe, i když mnohým z nich není pohled na suché stromy příjemný, že národní parky jsou tu od toho, aby ukazovaly lidem nedotčenou přírodu, kde jsou suché stromy a přírodní kalamity součástí vývoje lesa. Od návštěvy národního parku mnohem více než suché stromy odrazují vykácené holiny.
Několika senátorům, kteří z nějakých důvodů stále dokola napadají národní park a rozdmýchávají konflikty, se tyto výsledky nelíbí. Anketu nejprve označili za manipulativní, cituji: „Anketa sama je příkladem bezbřehé manipulace s míněním veřejnosti. Hned první otázka „Jakému řešení byste dali v prvních zónách NP přednost vy? Všechny kůrovcem napadené stromy bych určitě pokácel - spíše pokácel - spíše ponechal - určitě ponechal - nevím” je příkladem ideologizace odborného problému.”
Osobně nevím, co by mělo být na takto položené otázce manipulativního, o ideologizaci ani nemluvě vzhledem k tomu, že se právě politikové obavou o odliv návštěvníků zaštiťují. Nicméně věc se má ještě jinak. Čtenář, který text anketního lístku nemá před sebou, netuší, že senátoři jako důkaz údajné manipulativnosti vytrhli z kontextu jednu větu. Celý text zněl takto: „Vidíte před sebou Trojmezenský prales. Kůrovec v některých jeho částech usmrtil staré stromy, pod soušemi ale vyrůstá nová generace pralesa. O kůrovci v národním parku se hodně diskutuje. Někteří se domnívají, že by se mělo proti kůrovci zasahovat i v prvních zónách národního parku a napadené stromy kácet, aby tu nebyly suché stromy a aby se kůrovec nešířil do okolí. Jiní si myslí, že by se proti kůrovci v prvních zónách nemělo zasahovat, aby nevznikly holiny a protože je to proti poslání národního parku, kůrovec tu dělá totéž, co tisíce let předtím. 1) Jakému řešení byste dali v prvních zónách NP přednost vy? Všechny kůrovcem napadené stromy bych určitě pokácel - spíše pokácel -spíše ponechal - určitě ponechal – nevím.” Otázka vypracovaná ve spolupráci se sociology vyváženě uvedla hlavní důvody i rizika obou variant řešení, mezi kterými návštěvníci volili. Hrubé manipulace se zato vytržením jedné věty z textu dopustili senátoři. Ještě nesmyslnější je jejich obvinění ankety, že některé otázky jsou sugestivnější než jiné. Čtenář který si chce udělat názor sám, nalezne otázky i kompletní výsledky ankety na http://hnutid uha.cz/pics/Anketa_Sumava0 8.pdf
Nejpřekvapivější je pak hanobení ankety od senátora Tomáše Jirsy, který se jí předtím u Plešného jezera sám zúčastnil, anketní lístek vyplnil a odevzdal, aniž by mu tehdy otázky vadily.
Celý článek senátorů Jirsy, Rippelové a Krejči působí dojmem, že chtějí i v těžké argumentační nouzi za každou cenu zpochybnit výsledek, který ukázal, že lidé, kteří jezdí do národního parku, mají na řešení problematiky kůrovce jiný názor, než jaký se senátoři snaží urputně prosadit. Téměř shodné výsledky jako tato anketa přinesl i výzkum veřejného mínění, který provedla v Jihočeském kraji renomovaná agentura STEM. Chyba tedy opravdu nebude v zadání ankety. Vážnějším zjištěním je, že senátoři které volíme, odmítají přijmout lekci, kterou nám příroda v podobě orkánu Kyrill udělila, a stejně tak odmítají brát v úvahu i názor veřejného mínění. Proč?
