O šlechtických rodech se v Česku mluví většinou kvůli majetkovým sporům. Navrácení zámků, pozemků a lesů zabavených po 2. světové válce je oříškem pro soudy všech instancí. Není to právě téma, které by stavělo potomky šlechty do role populárních osobností. Pojďme se na celou věc podívat trochu jinak. Jak by vypadaly české lesy a pole, kdyby na nich dodnes hospodařila šlechta?

Přírodní park Sparbach kousek od Vídně není jen tak obyčejný les. Jsou tu interaktivní stanoviště, kde se děti naučí poznávat zvuky nebo srst zvířat. Nás teď spíš než divočáci zajímá to, že park, stejně jako další místa v Rakousku, patří rodině Lichtenštejnů.„Větší šlechtické rodiny běžně podnikají v zemědělství. Každý rod má nějakou svoji specialitu,” říká Hans Jörg Damm z nadace, která spravuje majetky Lichtenštejnů v Rakousku.

Stojíme uprostřed lesa. Lichtenštejnové podnikají taky v lesnictví, pěstují sazenice a těží dřevo. Pan Damm už však myslí na naši příští zastávku.„Pěstujeme obilí v úrodné oblasti u českých hranic. Sázíme na kvalitu. U obilí nám totiž nepomůže, když řekneme, že je od Lichtenštejnů˜. Jen kvůli tomu si ho nikdo nekoupí. Musí být prostě prvotřídní,” říká.„Naopak třeba u vína je to jiné. Když nabízíte láhev se značkou Lichtenštejnů, můžete si za ni účtovat jedno nebo dvě eura navíc jen díky etiketě,” upozorňuje.Máme své know-how, říká princ Konstantin. To už jsme v lichtenštejnských sklepích u zámku Wilfersdorf mezi Vídní a českými hranicemi. 42 hektarů vinic a spousta polí s obilím, to je jeden z pilířů lichtenštejnského podnikání v Rakousku.Ať už na poli nebo v lese, Lichtenštejnové se chlubí udržitelným přístupem k přírodě a úctou k tradici. Prostě takový lichtenštejnský systém. „Neříkal bych tomu systém Lichtenštejnů. Máme snad jen určité know-how,” směje se princ Konstantin z lichtenštejnské vládnoucí rodiny, když se ptám, jestli neuvažují, že by svoje podnikání rozšířili o pár desítek kilometrů severněji, na Moravu, na svoje bývalé lednicko-valtické panství.Chtějí zvýšit povědomí o Lednicko-valtickém areálu mezi Rakušany. „Samozřejmě se snažíme být aktivní i v Čechách a na Moravě. Rádi bychom k vám vyváželi sazenice stromů z našich lesních školek. Zlepšují se taky kontakty přes prodej našeho vína v Česku. V budoucnu to chceme dál rozvíjet,” říká princ Konstantin. Lichtenštejnové jsou tak trochu zvláštní případ. Jsou knížecí rodinou vládnoucí miniaturnímu státu, který s Českou republikou navázal diplomatické vztahy teprve v roce 2009. O svůj bývalý majetek zejména na jižní Moravě teď nijak aktivně neusilují.S českým státem nevedou soudní spory. V Česku chtějí mimo jiné zvýšit povědomí o lichtenštejnské minulosti v Lednicko-valtickém areálu. V Rakousku zas povědomí o areálu samotném. Unikátní památku totiž Rakušané příliš neznají.