Na území České republiky se vyskytují tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného (chrust obyčajný, Melolontha melolonthá). Hranice mezi tříletými a čtyřletými kmeny je dána průměrnou padesátiletou teplotou vzduchu ve vegetační době, tedy v dubnu až září, 14 °C, ve Slovenské republice 13 °C. Rozdíl ojeden stupeň je způsoben kontinuálním průběhem počasí směrem na východ. Oblasti s uvedenou teplotou nad touto hranicí jsou osídleny kmeny tříletými na jižní Moravě, pod touto hranicí čtyřletými.
O tom, zda na určitém území je cyklus tříletý nebo čtyřletý, je rozhodnuto již na podzim v roce rojení chroustů. Při tříletém vývojovém cyklu se ponravy poprvé svlékají v témže roce po vylíhnutí, a to v srpnu nebo září, takže přezimují larvy druhého vývojového stupně. U čtyřletého vývojového cyklu se ponravy v prvním roce po vylíhnutí nesvlékají a přezimují jako ponravy prvého vývojového stupně.
V letošním roce dojde na území České republiky a Slovenské republiky k rojení dvou kmenů chroustů, a to v nížinách tříletého HU s periodicitou výskytu 2017,2020,2023... a ve vyšších polohách čtyřletého kmene IV1 s periodicitou výskytu 2017, 2021,2025..., které zabírají následující územní celky.
Rojení bude zahrnovat oblasti v České republice: v Čechách malé oblasti v okolí Kolína zahající do severovýchodní části okresu Kutná Hora, Českého Brodu a okolí Jílového (okres Praha-západ). Na Moravě se jedná o velkou oblast zabírající okresy Hodonín, Uherské Hradiště (mimo východní částí), západní část okresu Zlín, okres Kroměříž (mimo východní části), západní polovinu okresu Přerov, Vyškov (mimo severní části), jižní část okresu Brno-venkov, okres Břeclav ä okres Znojmo (mimo západní části).
Ve Slovenské republice bude rojení zabírat dvě velké části a dvě menší oblasti a několik ostrůvků. Malý ostrůvek v severozápadní části okresu Malacky zasahující do západní části okresu Senica. Malá oblast zabírající jižní část okresu Malacky a Pezinok, západní polovinu okresu Senec a západní část okresu Dunajská Streda. Velká oblast zabírající východní část okresu Dunajská Streda, okres Galanta (mimo západní části), Trnava, Hlohovec, Piešťany (mimo severní část), západní část okresu TopoKany, jižní polovinu okresu Zlaté Moravce, okresy Nitra, Šaľa, Komárno, Nové Zámky a západní polovinu okresu Levice. Druhou menší oblast zabírající západní polovinu okresu Turčianske Teplice, okres Martin (mimo východní části), jihozápadní část okresu Dolný Kubín, severní polovinu okresu Ružomberok a střední část okresu Liptovský Mikuláš. Ostrůvek zabírající jižní polovinu okresu Poltár. Druhou velkou oblast zabírající východní část okresu Košice-vidiek, okresu Vranov nad Topľou, jižní část okresu Stropkov, jižní polovinu okresů Medzilaborce, Humenné (mimo východní části), Sobrance, Michalovce a Trebišov.
Intenzita rojení
Na základě 23leté mapové evidence intenzity výskytu z let 1956 až 1978 a sledování v dalších letech SOR ÚKZÚZ se ve výše jmenovaných oblastech předpokládá následně uvedená intenzita rojení:
Střední až silný výskyt lze očekávat v České republice v jihozápadní polovině okresu Břeclav a okrese Znojmo. Na Slovensku v oblasti východně od Nitry a v jižní polovině okresu Trebišov.
Slabý až střední výskyt se v ČR očekává ve zbývající části okresu Břeclav (mimo jihovýchodní části) a v jihozápadní části okresu Brno-venkov. Na Slovensku to bude v okolí Trnavy, ve zbývající východní polovině okresu Nitra zasahující do severní části okresu Nové Zámky, v severní polovině okresu Trebišov a jižní polovině okresu Michalovce. Ve všech zbývajících oblastech se očekává ojedinělý až slabý výskyt
Na intenzitu rojení chroustů ve jmenovaných oblastech bude mít vliv průběh počasí v době výletu chroustů (od poloviny dubna do první dekády května). Pokud v tomto období budou intenzivní srážky a nižší teploty, bude intenzita rojení snížena.
Výskyt chroustaje také závislý na jeho přirozených nepřátelích. Blattný (1897-1978) na jaře v roce 1928 pozoroval v jižních Čechách a uváděl, že „při malém náletu chroustů intenzivně je hubí kosové a sojky, které se dokonce na místa chrousty napadená slétaly. Jest ovšem otázkou, zda záliba těchto ptáků v chroustech je trvalá a zda nedostavuje se u nich, jak i u jiných ptáků bylo pozorováno, brzké přesycení."
Ochrana proti chroustům
V šedesátých letech až do poloviny osmdesátých let minulého století se doporučovalo používat insekticidy v oblastech silného až kalamitního výskytu brouků v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samců a samic 1 : 1 na žírovištích (okrajové pásy lesa do hloubky 50-100 m), zásadně však před jejich odletem k první snášce vajíček do polí.
Uskutečněným zásahem v tomto období byla značně snížena škodlivost ponrav v příštích letech. Tam, kde použití chemických přípravků nebylo povolené, například v sadech nebo alejích, ničili se chrousti mechanicky setřásáním a sběrem. V uvedených oblastech rojení byla velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám dezinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany se používal pouze tam, kde byly v příštích dvou letech založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže, provedena výsadba vinic a speciálních plodin. Na tak ošetřených pozemcích bylo zakázáno pěstovat kořenovou zeleninu v roce provedené dezinsekce i v příštím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80-90 % líhnoucích se ponrav 1. vzrůstového stupně.
V pozdějším období, když ponravy dosáhnou druhého a třetího vzrůstového stupene, jsou již značně odolné proti chemickým přípravkům a ošetření se míjí účinkem. Vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou proti chroustům ani ponravám v polních plodinách ani ve speciálních plodinách povoleny žádné přípravky, nelze tento způsob ochrany využívat
Ponravy
Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy (Melolontha melolontha - larvae). V roce 2017 od jara do konce července lze očekávat škody způsobené třetím vzrůstovým stupněm ponrav (šířka hlavové schránky 6,5 milimetru) místy v oblastech: V České republice severně od Nymburka, v okolí Mělníka, ve střední části okresu Litoměřice, v okolí Židlochovic, Slavkova a Vyškova. Ve Slovenské republice v jižní části okresu Topoľčany zasahující do severní části okresu Nitra, ve střední části okresu Považská Bystrica, v jižní polovině okresu Vranov na Topľou, v jižní části okresu Humenné, v jižní polovině okresu Sobrance a v okolí Michalovců. K zabránění škod ponravami na speciálních plodinách ve jmenovaných oblastech lze doporučit zejména v blízkosti žírovišť chroustů před jejich výsadbou na jaře zjistit kontrolními výkopy početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutno kopat pět až deset sond, na větších pozemcích na každých 0,1 ha dvě až pět sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy třetího vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo jednu ponravu druhého vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4 mm) v průměru na 1 m2, nedoporučuje se zde zakládat ovocné a révové školky, jahodníkové plantáže, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž se již nedoporučuje žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.
Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy třetího vývojového stupně, lze pozemek použít k výsadbě jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdete i ponravy druhého vývojového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2), nelze pozemek použít k výsadbě těchto kultur ani letos, ani na jaře roku 2018.
V současnosti nejsou proti chroustu obecnému povoleny v České republice a ve Slovenské republice žádné přípravky. Vzhledem k těmto okolnostem je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření.
