Letošní léto, tedy období od začátku června do konce srpna, bylo v Česku srážkově podprůměrné. Za tři letní měsíce napršelo 207 milimetrů. Na třetině území nenapršelo proti průměru za roky 1961 až 2000 dokonce ani 80 procent srážek. S ohledem na výrazné regionální rozdíly pršelo podprůměrně na 88 procentech území, na zbytku území byly srážky nadprůměrné, řekl ČTK klimatolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Zahradníček.
Poukázal na to, že letos je deficit výraznější na horách než v nížinách, což nebývá obvyklé. Velmi málo pršelo v Jeseníkách a okres Bruntál byl nejsušší, napršelo v něm jen 67 procent průměru. Méně než 70 procent průměru napršelo také v části Orlických hor či západní části Krušných hor.
Naopak více než 120 procent průměru napršelo na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Při přepočtu na okresy byly srážkově nejbohatší sušší oblasti - 119 procent průměru napršelo na Vyškovsku a Hodonínsku. Mapu rozložení srážek zveřejnil Zahradníček na síti X.
Celkově je letošek na srážky chudší. Pouze červenec byl od začátku roku mírně nadprůměrný proti letům 1991 až 2020, vyplývá z dat Českého hydrometeorologického ústavu. Pak to bylo ještě září, kdy napršelo 148 procent průměru.
Celkově sušší rok se podepisuje na vydatnosti vodních toků a podzemních pramenů. Ta sice není dramaticky nízká, na hranici sucha jsou jen ojedinělé toky či prameny, nicméně vydatnost pramenů je nyní taková, že už nedokážou dotovat povrchové toky a jejich průtoky závisejí na množství srážek, řekla ČTK minulý týden vedoucí oddělení hydrologie na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Hana Hornová.
Brno 22. října (ČTK)
