Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila do rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady globálních klimatických změn na růst stromů. Výsledky této studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.
„Výzkum – v rámci něhož byly analyzovány desetitisíce stromů hlavních domácích dřevin ve střední a jihovýchodní Evropě – ukázal, že oteplování má na růst stromů negativní dopad. Původně se předpokládalo, že globální oteplování prodlouží vegetační období, čímž stromy získají více času k růstu a tvorbě dřevní hmoty. Výzkum však odhalil, že letní sucha budou natolik extrémní, že růst stromů se v tomto období velmi zpomalí – a ve zbytku roku už nedojde k dohnání těchto ztrát,“ shrnuje hlavní zjištění dendrochronolog Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., z Fakulty životního prostředí UJEP.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
A co teda bylo příčinou ?
Podle mýho pozorování, a vědce jsem o tom ještě hovořit neslyšel, je problém v tom, že zaschnou vlásečnicový kořeny. To vysvětluje, že se při prvním dešti nevzpamatuje.
A je tam velkej rozdíl ve dřevinách a opětným dokořenění. To mě potvrzuje na zahradě sledování jabloní, kdy po suchu ty rychleji rostoucí - na pláněti a střední podnoži už více méně rostou, zatímco zákrsek, přesto, že tam už dva roky leju vodu, neroste.
Takže jsou stromy, které umí obnovit kořeny rychle, jako smrk, nebo dub a jiné, jako klen nebo jedle - kde jde vše pomaleji.
Z čehož plyne, že když bude kritický sucho každý tři roky, jsou stromy, které to rozdejchaj / dub, modřín, smrk/ , a jsou jiné, které budou mít kořeny stále v útlumu / jako jedle, klen, douglaska /.
Čili sucho, ano, to je jasný každýmu, ale pak perioda mezi kritickým suchem.
Kdy pak i v letech jako letos, některé stromy prostě nerostou.
A překvapivě to nemusí být ty nejcitlivější na sucho / jako smrk /.