Zdroj: Ekonom
Datum: 25.01.2007
Autor: LI
Rubrika: Události
Účet za polomy možná nenapíše jen sama vichřice, ale i úředníci a dřevařské firmy. V krátkodobém horizontu se s cenami dřeva nic dramatického nestane - zůstanou vysoko.
Osmdesátileté stromy zlomené v půli jako sirky, kmeny s prasklinami věštícími brzké rozlomení, mýtiny v místech, kde dřív býval hustý les. Orkán Kyrill přinesl dílo zkázy, nad nímž si paradoxně lesní firmy mohou mnout ruce, zatímco majitelé počítají, kolik bude stát likvidace kalamity a jak dlouho bude trvat, než les znovu doroste. Spekuluje se, co bude s cenami dřeva.
KALAMITNÍ REŽIM. Ministr zemědělství Petr Gandalovič navrhl vládě vyhlásit kvůli kalamitě nouzový stav ve vichřicí nejvíce postižených regionech. To podle něho v první řadě znamená, že ve výběrových řízeních (podle zákona o zadávání veřejných zakázek) lze volit jiné, rychlejší postupy. Tendry se nemusejí dlouho dopředu vypisovat, ale volí se zkrácená procedura. Lesy ČR, které obhospodařují 60 procent výměry lesních porostů, osloví několik potenciálních zájemců a ti předloží své cenové nabídky.
Záležitost s veřejnými zakázkami ve stavu nouze komplikuje fakt, že Lesy ČR dosud nemají uzavřené řádné smlouvy s těžařskými společnostmi, i když tendr proběhl. Aby měli zpracovatelé do začátku roku dost suroviny, povolily Lesy ČR servisním firmám koncem loňska vytěžit deset procent dřeva z letošní plánované kapacity. Podle zdrojů Ekonoma teď leží na lesních skládkách velké množství pokáceného dřeva a jeho další osud není jasný. Přednost dostane zpracování dřeva z polomů.
CO BUDE S CENOU? Dřevo je drahé, už loni cena vyšplhala v průměru o 40 %. Po nynějších polomech může být všechno jinak, ale taky nemusí. Pokud by se dřevařské firmy najímaly jen na práci, zatímco státní podnik by pak prodával dřevo, firmy pracující v lese by přišly zkrátka, ale cenu by to mohlo snížit. Pokud by však měli dřevaři na starosti vyklizení i prodej dřeva zpracovatelům, pokusí se v tendru uspět s co nejnižší cenovou nabídkou, a pak se budou snažit ceny posunout co nejvýš. Nejpravděpodobnější je, že dřevařské firmy si budou moci dřevo nejen vytěžit, ale i samy prodat, přičemž část zpět lesům ČR.
Štěpán Pírko, analytik společnosti Colosseum, si myslí, že vzniklý nadbytek dřeva v Evropě by mohl stlačit krátkodobě tuzemské ceny dolů. "Nicméně před Kyrillem se očekával spíše růst cen, protože poptávka je stále silná a nabídka byla omezená, proto je výrazný pokles cen nepravděpodobný," říká Pírko. "Podle odhadů dřevařských firem z Německa, Francie, Belgie a Švýcarska nebudou škody tak rozsáhlé jako v roce 1999. Proto by neměly být evropské ceny výrazně stlačeny dolů a podněcovat export dřeva do ČR, což by znamenalo snížení tuzemských cen."
Velký pokles cen neočekávají ani čeští podnikatelé v dřevozpracujícím průmyslu. Pokud cena klesne, bude to nejvýše o 10 %. Poptávka je totiž pořád vysoká - a po kvalitním dřevě zůstane. To, které pochází z polomů, je ve značné části narušené a uplatní se v celulózkách. "Tuzemský průmysl je připraven kalamitní dřevo zpracovat, nemusíme je vyvážet," konstatuje Ivo Klimša, ředitel severomoravské celulózky Biocel Paskov.
DŘEVO NA BURZE. V ČR se obchoduje dřevem na Dřevařské burze, která tvoří součást Českomoravské komoditní burzy Kladno. Objem těchto obchodů loni činil 459 500 m3 dřeva. Jejich cena dosáhla takřka 751 mil. Kč. Porovnáme-li hodnotu loňských transakcí s celkovou roční těžbou dřeva, která v ČR dosahuje 14-15 mil. m3, jde přibližně o tři procenta. Souvisí to s faktem, že v Česku existuje na trhu jeden dominantní hráč - Lesy ČR, které se podílejí na těžbě dřeva zhruba polovinou.
Makléři z kladenské burzy naznačují, že nedávný orkán poškodil jen část lesních porostů. Většina dřeva, které je třeba vytěžit, může tedy patřit k velmi kvalitnímu.
Šéfmakléř společnosti FIN-servis Petr Havelka tvrdí, že v jednotlivých částech roku 2007 ovlivní cenu dříví řada faktorů. Loňské ceny naznačují jasný růstový trend, zatímco nutnost rychle odtěžit kalamitní dříví přináší tlak na snížení cen. "Cenový vývoj naznačí burzovní trh v průběhu následujícího jednoho až dvou měsíců," soudí Havelka.
"Přebytek na domácím trhu rozhodně nebude, protože dřeva byl až dosud v Česku nedostatek. Díky kalamitě se mezera zaplní," předpokládá Jiří Pohloudek, předseda Asociace dodavatelů montovaných rodinných domů a generální ředitel společnosti RD Rýmařov.
"S jistou dávkou cynismu lesníci, zpracovatelé a stavaři berou tuto pohromu jako dar z nebe. Doufají, že se uklidní napjatá atmosféra, která nastala po zveřejnění výsledků výběrových řízení Lesů ČR na dodavatele lesnických prací. Teď bude rázem práce pro každého, kdo k ní má oprávnění," dodává Pohloudek.
Dřevo je však ve výstavbě bytových domů využíváno jen okrajově, podle Pohloudka nepřesahuje tři procenta z celkového objemu používaných materiálů.
NEJEN KŮROVEC. Zatímco jedna skupina lesních odborníků varuje před možným nájezdem kůrovce, jiní tuto hrozbu bagatelizují. Zjara se může stát čerstvě pokácené dřevo živnou půdou pro kůrovce - pokud přežije. Kdyby ho totiž zmátla teplá první polovina ledna a začal zakládat nové generace, pomůže nám nadcházející vlna sněhu a mrazu, která ho bezpečně zahubí.
Pokud jde o mráz, dřevaři také vědí, že dřevu neublíží. Naopak, to zmrzlé přečká zimu lépe než to "jen mokré".
Rychlá akce je žádoucí i z jiného důvodu. Je také třeba uklidnit situaci a dát těžebním společnostem jasnou zprávu. Některé z nich se totiž nechaly slyšet, že půjdou za prací do Německa nebo Rakouska, kde si vydělají víc.
Německé stavebnictví dřevo nepotřebuje
Dvaašedesát milionů polámaných stromů. Takový je předběžný účet, který vystavilo Evropě řádění vichřice Kyrill. Plné dvě třetiny tohoto množství připadají na Německo, informovala agentura DPA. Škody na lesních porostech, v nichž šlo k zemi na 20 milionů kubíků dřeva, se tam blíží jedné miliardě eur. Primát hlásí spolková země Severní Porýní-Vestfálsko s 25 miliony stržených kmenů. "Muži se nestyděli za slzy," informovala DPA.
Na rozdíl od České republiky nejsou práce spojené s odstraňováním škod v kompetenci federální vlády, nýbrž je organizují a řídí jednotlivé spolkové země a obce. V Severním Porýní-Vestfálsku vyčlenil zemský kabinet osm milionů eur na okamžitou pomoc postiženým a likvidaci ničivých následků a slíbil občanům, že si budou moci zdanění výnosů z prodeje padlého dřeva rozložit do více let.
Náhlý přísun dřevní hmoty, které se Německu - stejně jako jinde v Evropě - nedostává, přesto nikoho netěší. Lesníci uznávají, že teď mají třísek a odštěpků do foroty, ale zároveň si stěžují, že bez svého "lesního majetku" budou v nejbližších letech bez práce, a tudíž bez výdělků. Stavbaři zase poukazují na fakt, že využití dřeva ve stavební branži je už delší dobu okrajovou záležitostí, protože tento materiál vytlačily nové technologie a postupy. O stavebním boomu, a tedy o zvýšené poptávce po materiálech obecně, si navíc branže může nechat jen zdát - obrat za rok 2005 (74,3 mld. eur) je jen stínem stavu, který zažilo toto odvětví v polovině 90. let (1995 - 116,8 mld. eur). "Podíl dřeva, to je řeziva, elementů ze dřeva a dřevěných stavebních konstrukcí, obnáší přibližně 4,5 % na celkové spotřebě materiálu. Ta představuje asi polovinu z celkové hodnoty stavební produkce, zbytek jsou náklady na práci. Podíl dřeva a dřevěných stavebních konstrukcí na hodnotě stavební produkce takto dělá polovinu ze 4,5 %, tedy pouhá 2,3 %," konstatuje bývalý hlavní analytik Hlavního svazu německého stavebního průmyslu Josef Hladik.
Možnost, že by orkán výrazně stlačil dolů vysoké ceny dřeva, německé zdroje vylučují. "Ještě před pohromou trpěl trh dramatickým převisem poptávky nad nabídkou. Ta by se teď mohla nasytit, proto nepočítáme, že by se ceny propadly nějak výrazně," je přesvědčen Franz-Lambert Eisele, šéf zemského lesnického svazu ve zpustošeném Severním Porýní-Vestfálsku.
