Jeseníky – Ještě nedávno zelené kopce mění svou barvu na hnědou, někde jsou úplné holiny s mořem pařezů. Tak vypadají lesy v Jeseníkách. Zdejší smrkové porosty vysílené dlouhodobým suchem napadl ve velkém kůrovec. Lesníci s kalamitou bojují, ta však není zdaleka u konce.
Před očima se tak mění celá krajina.
V porostech v okolí Dolního Údolí nebo na hoře Příčná na Zlatohorsku zejí mezery po odtěžených stromech. „To všechno je kompletně kůrovec, kalamita je tu všude. Lesy jsou zasažené od Biskupské kupy přes Příčnou až po Rejvíz. Napadená je smrková monokultura, která se tady vysazovala v padesátých letech minulého století," konstatoval starosta Zlatých Hor Milan Rác.
JEN HOLINY
Kalamita trvá dva roky a stále není u konce. „V městských lesích máme šest až sedmkrát vyšší těžbu než obvykle. Pořád se těží ve velkém," řekl Milan Rác.
Plný rozsah problému se vyjeví o pár kilometrů dál. V okolí Petrovic na Krnovsku zbyly z hlubokých lesů kilometry holin. Jen vloni bylo na území Lesní správy Albrechtice, pod niž Petrovice spadají, vytěženo přes půl milionu kubíků kůrovcového dříví. Pro srovnání: v roce 2010 to byla desetina.
Za loňský rok tak vznikly holiny na 810 hektarech půdy. Tato plocha odpovídá obdélníku o šířce dva a délce čtyři kilometry. „Na řadě míst musely být těžby kvůli ochraně lesa plošné," sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Mezi kopci se stále rozléhá zvuk motorových pil následovaný praskáním stromů, které padají k zemi. Okolo cest leží hromady kulatiny, kterou nákladní auta odvážejí pryč.
NEUBRÁNÍ SE
Obyvatelé Petrovic hovoří o katastrofě. „Loni to všechno začali bourat. Podívejte se, jak ty holiny vypadají. Je to něco strašného. Těch pár zdravých stromů, co na holých pláních zůstaly, polámala vichřice," posteskla si Jarmila Fukanová. „Tam, kde jsem chodil na hřiby, jsou dnes holé planiny," ukazuje její soused. „Bydlím tu od dvanácti, mám sedmdesát, ale co se děje teď, to jsem nikdy nezažil," dodal.
Problém nastal s velkým suchem posledních let, které stále trvá. „Lokalita patří ke kalamitním, klimatická změna pokračuje, vysychají dokonce i studny.
Smrky nemají dostatek vody, napadá je kůrovec, kořeny houba václavka a vysílené stromy se těmto škůdcům prostě neubrání," objasnila Eva Jouklová.
Státní podnik v krizových lokalitách pokládá tisíce lapáků, instaluje lapače či posílil personál, který vyhledává napadené stromy. „V regionu působí i další desítky lesníků z našich lesních závodů, dělníci, těžaři," dodala mluvčí k opatřením, kterými se podnik snaží lesy před kůrovcem chránit.
Smrkové monokultury by se znovu objevit neměly. „S přírodou bojovat nelze a ani nechceme, měníme tedy druhovou skladbu lesů. Vysazujeme je smíšené," uzavřela mluvčí Lesů české republiky Eva Jouklová.
