PRAHA Přibližně 142 tisíc hektarů lesů blokuje státní podnik Lesy ČR (LČR) pro případné vydání jednotlivým církvím a církevním řádům. Ty do tohoto úterý stihly podat 644 žádostí o vydání.

Od prvního ledna na těchto plochách LČR nesmějí úmyslně těžit, smějí pouze provádět běžné práce, které požaduje lesnický zákon. To je například kácení po proběhlé bouři nebo vichřici.

Právě tak nyní státní podnik vysvětluje kácení, o kterém se jednotlivé diecéze a církevní řády dověděly před několika dny. Jejich názor je ale zcela jiný - LČR na blokovaných pozemcích provádějí úmyslnou těžbu.

Podle církevních subjektů jednají Lesy ČR protiprávně, a proto situaci aktuálně konzultují se svými právníky. „Podle závažnosti případu je možné se bránit cestou občanskoprávní i trestní včetně případného postihu osob, které se na uvedené protiprávní činnosti podílely,” uvedl Petros Alexandridis, ředitel ústřední kanceláře Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Současným sporům předcházela jednání mezi Českou biskupskou konferencí (ČBK) a LČR. Výsledkem mělo být memorandum, které mělo mít přímou návaznost na Zákon o majetkovém vyrovnání amělo obsahovat metodiku pro vydávání jednotlivých pozemků.

„Nesouhlasili jsme s tím, co LČR navrhovaly,” říká Tomáš Holub, generální sekretář ČBK. Státní podnik například odmítal uznat nárok restituentů na pozemky a okolí pozemků, kde jsou lesní školky. Další spory se týkaly definice lesních cest či zastavěné plochy.

LČRnásledně přišly s podle církve jednostranným návrhem „Dohody o lesnickém hospodaření na pozemcích dotčených potenciálními restitucemi”. LČR v nich podle zástupců požadovaly souhlas restituentů s omezenou těžbou v období do vydání a předání pozemků původnímu vlastníkovi.

„LČR, poté co neuspěly při jednání s ČBK o dohodě o hospodaření v tzv. církevních lesích, oslovily českobudějovické biskupství a chtěly uzavřít dohodu o hospodaření, těžbě a pěstební činnosti a údržbě. Tuto dohodu jsme odmítli vzhledem k zákonu o nápravě některých křivd,” uvedl Adolf Pintíř, generální vikář biskupství. Podle Holuba ze stejného důvodu návrh nepodepsal žádný subjekt.

Přesný obsah návrhu odmítl státní podnik LN poskytnout a k dispozici jej bez souhlasu partnera v jednání neposkytlo ani Pražské arcibiskupství. Kupříkladu ale Královéhradecké biskupství jeho písemnou podobu vůbec nezískalo. „Celé jednání probíhalo ústně a návrh dohody mi jednající za LČR odmítl přenechat,” uvedl Vlastimil Brukner z oddělení správy majetku biskupství. Jednotlivé návrhy mohly být vypracovány pro každý subjekt zvlášť a požadavky vůči každému ze subjektů se mohly lišit. „Porosty k těžbě měly být vybrány po vzájemné dohodě, a to v objemu přibližně čtyři metry krychlové na hektar,” uvedl Brukner. Podle Alexandridise LČR požadovaly souhlas s těžbou v porostech nad 40 let.

„LČR argumentují tím, že při péči o ně dle lesního zákona, zvláště při zalesňování po vytěžení, jim vznikají další náklady, které zhoršují jejich letošní hospodářský výsledek. My k tomu dodáváme skutečnost, že náklady na zalesnění se týkají právě vytěžených pozemků, které již Lesům ČR v předchozích letech přinesly značný zisk, ” uvedla Alena Slačíková ze správy majetku řádu křižovníků s červenou hvězdou.

„Náhradu za nové zalesnění nepožadujeme,” uvedl v této souvislosti Zbyněk Boublík, mluvčí LČR. Na otázku, co od církevních subjektů vlastně požadují, ale mluvčí neodpověděl.

Kromě římskokatolické církve navrácení lesů uplatní i jiné subjekty, kupříkladu církev husitská. „Nárok na navrácení nemovitosti zatím nebyl diecézí uplatněn. Bude uplatněn v nejbližších dnech,” uvedl Tomáš Butta, patriarcha církve.