Jeden boj končí, druhý začíná. Na holinách, které zůstaly po kůrovcové kalamitě na severu Olomoucka, už rostou miliony nových stromků. V jakých lesích se budou procházet příští generace?
OLOMOUC, ŠTERNBERK V lesích Nízkého Jeseníku, kde mimo jiné hospodaří města Šternberk a Olomouc, pomalu finišuje těžba kůrovcového dřeva. Pro lesníky tím ale starosti nekončí. Naopak. Pokračuje totiž zápas o to, jak v době přetrvávajícího sucha založit a hlavně udržet lesy nové.
„Pokud jde o kůrovce, máme dobojováno. To, co vidíte, jsou zbytky. Ještě dva roky zpátky jsem si říkal, že kdyby se stal zázrak a přišla dvě mokrá léta za sebou, tak to půjde zastavit. Dnes už není co," krčí rameny Ivo Koláček, zástupce ředitele Lesů města Olomouce.
Rozhlíží se při tom po mýtině nad Huzovou, kde má městská společnost jedno z polesí. Místní správci zažívají pátý extrémní rok v řadě – suché a horké léto ideální pro bezuzdné množení lýkožrouta smrkového, brouka, který v polesí spásl nejen všechny smrky a jedle, ale pustil se i do modřínů, které mu za normálních okolností nechutnají.
Petra Klimková
Celý článek najdete v MF Dnes.
