Třinecko, Jablunkovsko – Bohatství místních lesů bylo vždy neodmyslitelně spojeno s historií třinecké hutě, která sahá do roku 1839, kdy byla poprvé zapálena dřevouhelná vysoká pec.
V lesích Těšínské komory byly v 19. století obrovské zásoby potencionálního paliva, zároveň zásoby železné rudy i vápence. Řeka Olše pak měla vyhovující průtok pro pohon vodních kol a splavnost pro dopravu dřeva až z údolí Lomné. To byly hlavní důvody, proč tehdejší Těšínská komora budovala železárny v tehdejší obci Třinec.
Vysoká pec byla zásobována dřevěným uhlím z 20 milířů o průměru 30 až 40 metrů a čtyřmetrové výšce. Týdně vysoká pec spotřebovala 440 centů dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí zůstávalo v Třinci hlavním palivem až do roku 1873, i když vlastnosti koksu už byly dávno známy a využíval se v některých jiných okolních hutních závodech už deset let před zprovozněním třinecké hutě. Kamenného uhlí a koksu se začalo využívat v Třineckých železárnách až v 60. letech 19. století. V roce 1862 koupila Těšínská komora Důl Gabriel v Karviné, což jí umožnilo postupný přechod na modernější technologii vysokopecního procesu s výhradním použitím koksu.
Dřevo se po Olši a jejích přítocích splavovalo v plném rozsahu až do roku 1875, ale postupně zcela zaniklo.
Obnově lesů pomáhají v letošním roce Třinecké železárny a jejich zaměstnanci. Nedaleko vrcholu Ostrý na Třinecku v rozsáhlé rezervaci Čerňavina pomohli se zalesněním jedlemi, původním druhem stromu, který se zde v Beskydech vyskytoval. Třinecké železárny věnovaly na výsadbu tří tisíc nových stromů část výtěžku z každé prodané vstupenky letošního Hutnického dne.
