ČESKÉ BUDĚJOVICE Mimořádně mírná zima nepřidělává starosti jen provozovatelům lyžařských středisek a zemědělcům, ale paradoxně také lesníkům. Když loni leželo ještě na konci března v českých lesích přes metr mokrého sněhu, který lámal stromy, lesníci mluvili o jedné z nejhorších kalamit posledních desetiletí. Letos není ještě v lednu po sněhové nadílce ani památky a správci či majitelé českých lesů paradoxně znovu hovoří o možné kalamitě. A důvod? Tentokrát druhý extrém. Sníh v lese naopak chybí a teplota se pohybuje vysoko nad bodem mrazu. "Pro těžbu dřeva je ideální, když je v lese sněhu tak akorát," říká vedoucí polesí Kubova Huť na Šumavě Josef Strnad. Dřevo při kácení padá jako do polštáře a nepoškozuje se, nejdůležitější ale je, že pokácené stromy neničí okolní nízké porosty a semenáčky, za normálních okolností chráněné právě sněhem. Technika, která v běžné zimě jezdí po zamrzlém povrchu, tolik nepoškozuje a nerozrývá půdu.
 Jenže letos je v lednu stejné počasí jako na jaře, a mnoho lesů už podle toho vypadá. Půda je rozrytá jako na vojenském cvičišti, v okolí pařezů leží polámané semenáčky.
 "Těžko lze najít nějaký ideální recept při takovému počasí," říká Jaromír Bláha z hnutí Duha. I když by podle něj lesníci měli právě za této situace postupovat v lese s maximálním opatrností, případně odkládat těžbu na vhodnější období, zcela zastavit těžbu dřeva v hospodářských lesích prostě nelze.
 Lesníci přitom upozorňují i na jiné problémy v souvislosti s extrémně mírnou zimou. "Některé stromy v takovém teple začínají rašit a ženou mízu nahoru. Jakmile by najednou uhodily mrazy, může to vést až k odumření stromu," řekl LN Ladislav Půlpán, vedoucí oddělení ochrany přírody Lesů ČR.
 Lesníci každopádně potvrzují, že vývoj počasí v posledních letech, který přechází z jednoho extrému do druhého, obnově lesů neprospívá. Loni vítr a sněhová kalamity poškodily jen ve státních lesích dva miliony metrů krychlových dřeva, letos se lesníci obávají škod zase kvůli mírné zimě.
 Meteorologové navíc předpovídali pro včerejší noc silný vítr, který by mohl v nárazech dosáhnout rychlosti až 110 kilometrů v hodině. "Záleží samozřejmě na dalších přírodních a jiných podmínkách. Některé stromy ale dokáže zlomit vichřice s rychlostí mezi osmdesáti a devadesáti kilometry v hodině," uvedl Půlpán. Smršť, která před dvěma roky srovnala se zemí stovky hektarů lesa v Tatrách, dosahovala dvousetkilometrové rychlosti.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.