Lesy města Brna loni zvýšily meziročně objem těžby o 8 000 metrů krychlových na 48 800 a pohybovaly se tak zhruba na úrovni stanovené desetiletým plánem. I přes to, že kůrovcová kalamita je již minulostí a její objem byl nejnižší od roku 2017, celkový objem kalamitní těžby byl daleko vyšší a dosáhl tří čtvrtin celkové těžby. Důvodem jsou rozvrácené a nestabilní lesy po kůrovcové kalamitě, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin.
Ředitel brněnských lesů Jiří Neshyba uvedl, že lesy jsou nyní náchylné při silnější větrech k prolamování a také prosychají. Kvůli tomu zůstává objem kalamitní těžby stále vysoký, v předkalamitních letech to bývalo okolo 50 procent. Také se zvyšují pěstební náklady. Loni dosáhly 45 milionů korun, meziročně o sedm milionů více. Je to pětkrát až šestkrát více než před kalamitou. Proto je podle Neshyby důležité dbát na maximálně šetrnou těžbu, aby nevznikaly holoseče, a vznik smíšených odolných lesů, aby se snižovaly pěstební náklady.
Loni lesníci vysázeli 1,2 milionu sazenic, z toho 79 procent tvořily tzv. zpevňující meliorační dřeviny. Na 111 hektarech se vysazovalo nově, na 77 hektarech bylo potřeba takzvané vylepšování, což je dosazování sazenic v místech, kde jich část uschla. Právě sucho se loni podepsalo na značných ztrátách sazenic, které se vysazovaly v předchozích třech letech. I přes tyto obtíže se ale podařilo zalesnit veškeré zbylé kalamitní holiny. Kvůli dopadům počasí na rozvrácené a nově vysázené lesy se ale počítá i v dalších letech s poměrně vysokými náklady na pěstování a údržbu a zároveň se oddaluje doba, kdy se budou moct lesníci vrátit ke stabilnímu hospodaření.
Vedle počasí je dalším nepříznivým faktorem vysoký stav spárkaté zvěře, který se snaží lesníci snižovat. Kvůli tomu musejí také budovat kilometry oplocenek, které zvěři brání v přístupu k mladým stromkům.
Po kalamitě se změnil poměr druhů stromů. Dosud dominantní smrk klesl z 34 procent na 19 procent, nejčetnější dřevinou je nyní dub s podílem 26 procent. Dále zaujímá 16 procent buk a 13 procent borovice. Další druhy už mají nižší než desetiprocentní zastoupení.
I přes potíže s obnovou lesů se podniku, jehož stoprocentním akcionářem je Brno, podařilo udržet ziskové hospodaření. Při tržbách 145 milionů korun činil zisk 4,2 milionu korun. Dřevo a výrobky z něj loni společnost zpeněžila za 77 milionů korun, štěpku za 16 milionů. Cena surového dříví se meziročně snížila o 200 korun za metr krychlový na 1745, stále je však výrazně vyšší než v letech 2017 až 2021. Ekonomicky úspěšný je i provoz lesních školek a stále větší zájem je o různé typy ubytování, které podnik nabízí. Tržby byly loni dosud nejvyšší, zhruba 2,7 milionu korun.
Ještě před kůrovcovou kalamitou začaly Lesy města Brna hospodařit podle norem FSC, které zajišťují udržitelné hospodaření a v případě zdravého lesa se těží výběrově, nikoliv pasečně. Dnes už podle norem FSC hospodaří prakticky všude s výjimkou brněnské obory Holedná, kde funguje speciální management péče. Některá maloplošná území také firma ponechává samovolnému vývoji. Pro podnik na konci roku pracovalo 101 lidí.
ČTK