Stromy v Krušných horách zabíjí parazitní houba a nové sazenice zase ničí přemnožení jeleni. Obojí je důsledkem třicet let staré ekologické katastrofy, kdy lesy zničily kyselé deště.
Na revitalizaci lesů v severozápadním pohoří pošle stát do roku 2030 více než čtyři miliardy korun. Rozhodla o tom vláda.
„Podnět k záchraně Krušných hor je z naší strany dlouhodobý a jsem rád, že jsme vládu konečně přesvědčili," uvedl Oldřich Bubeníček (KSČM), hejtman Ústeckého kraje, který spolu s Karlovarským krajem program ministerstev zemědělství a ži -votního prostředí na revitalizaci Krušných hor podpořil.
Bubeníček upozornil, že dlouholetým procesem bude také realizace plánu. „Všichni víme, že stromy rostou desítky let. Spolu s dalšími podpůrnými opatřeními ale zachováme Krušné hory jako důležitý ekosystém pro náš kraj a pro příští generace," dodal hejtman. Lesy Krušných hor jsou napadeny plísní a usychají. Historická průmyslová zátěž poškodila původní porosty a lesní půdy.
Náhradní smrky pichlavé, které sem byly dočasně vysazeny v 90. letech, se však v poškozené půdě oslabily a podléhají škůdcům. Vážně je ohrožuje zejména houba kloubnatka smrková.
„Porosty smrku pichlavého doslova likviduje. Potrvá ještě 20 let, než poškozené porosty nahradí lesníci původními dřevinami. Nyní jsme zhruba v polovině procesu," řekl před časem Právu krajský ředitel Lesů ČR v Teplicích Zdeněk Růžek.
Dodal, že velké problémy působí lesníkům také jelení zvěř, která okusuje stromky. Škody za loňský rok se jen v Krušných horách vyšplhaly na dva milióny korun.
Investice do urychlené obnovy původních smíšených lesů je proto nezbytná. „Jde především o zachování funkce lesa, ale také o celkovou obnovu Krušných hor, které se právem stávají stále oblíbenějším turistickým cílem," vysvětlila regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová. Cílem projektu schváleného vládou je obnova funkčního ekosystému horského lesa.
Zahrnuje konkrétní opatření v podobě kompenzace imisní zátěže v lesních půdách, obnovy dožívajících porostů náhradních dřevin cílovými dřevinami, snížení škod způsobených zvěří a zlepšení vodního režimu na plochách negativně ovlivněných odvodněním.
Náklady na realizaci budou hrazeny ze státního rozpočtu i z fondů EU, částečně také z vlastních zdrojů Lesů ČR. Do roku 2020 by mělo jít celkem o 361 miliónů korun, v dalším desetiletí pak o 753 miliónů.
Ministerstvo životního prostředí by mělo poskytnout do roku 2030 až 70 miliónů korun, státní podnik Lesy ČR pak necelých 900 miliónů korun. Zbytek do plánované investice 4,1 miliardy by se měl najít v evropských programech.
Odumřelo tu už 40 tisíc hektarů
Krušné hory byly postižené imisemi po rozvoji těžby na severu Čech v 70. a 80. letech minulého století. V důsledku těžby zde odumřelo na 40 tisíc hektarů lesů, poškozeny byly i lesní půdy. V té době se začaly zakládat porosty dřevin, které měly provizorně nahradit mrtvé dřevo. Ty jsou dnes na konci své životnosti a poměrně rychle odumírají.
Přeměnit by se mělo ještě přibližně 15 800 hektarů porostů, z toho přibližně 5500 hektarů je potřeba transformovat do deseti let.
Vedle změn lesních porostů s cílem jejich pestřejší skladby se počítá také například s kompenzací imisní zátěže vápněním. V rámci snižování přemnožených jelenů dojde ke zvýšení jejich odstřelů až na maximálně 150 procent normovaných stavů.
