Hlas jediného zastupitele v pondělí v podvečer rozhodl, že město Hořice koupí od státního podniku Lesy České republiky místní zámek. Pro koupi bylo 11 z 21 zastupitelů.
Nabídková cena zní 10 miliónů korun, možno uhradit i ve 4–5 splátkách, předběžné odhady na rekonstrukci areálu a úpravy pro nové využití však hovoří o částce 40 až 50 miliónů (bez DPH) a vnitřního mobiliáře.
Právě vysoká částka na obnovu a následné provozní náklady byly tím, co mnohé zastupitele od podpory koupě zrazovalo. „Jako občan proti zámku nejsem, ale jsem zastupitel, předseda finančního výboru. Jsem povinen nakládat s finančními prostředky hospodárně," řekl například Roman Vrťátko (bezp.).
Také starosta Aleš Svoboda (bezp.) hlasoval proti. „Město vlastní 53 budov a objektů. Odhad nákladů na jejich opravy činí asi 380 miliónů korun. Připravují se také další investiční akce a bohužel v současném evropském programovacím období 2014 až 2020 na projekty muzeí žádné dotace nebudou vypsány," uvedl.
Naopak oba místostarostové, Ivan Doležal (ODS) i Martin Pour (bezp.), byli zastánci získání zámku do majetku Hořic. Pour upozornil, že se nerozhoduje jen o zámku, ale o dalším směřování devítitisícového města.
„Už nikdy nebudou průmyslové či zemědělské. Zámecký areál může být srdcem rozvoje. Potřebujeme, aby se turisté jen nezastavili na I/35, koupili si tu hořické trubičky a jeli dál. Potřebujeme, aby tu dva tři dny zůstali," vyslovil se.
Jazýčky vah se po více než dvouhodinové diskusi občanů i zastupitelů přiklonily nejtěsnějším způsobem na stranu podporovatelů koupě. Po zveřejnění výsledku se v divadelním sále hořické radnice strhl obrovský potlesk.
„Není to jeden z objektů, kterých jsou desítky. Je to čp. 1. To ukazuje určitou prioritu objektu. Je bezkonkurenčně nejstarším objektem ve městě. Zámek pochází z 16. století, zdivo obsahuje i tvrz pamatující ještě Karla IV. či jeho syna Václava IV.," uvedl Jan Tomíček, organizátor petice, na podporu koupě. Tu podepsalo 1410 lidí, z toho zhruba tisíc občanů Hořic.
Největší obavy u místních vzbuzovala představa, že by se areál stal vietnamskou tržnicí. „Když se ukáže, že na to město nemá, lze zámek prodat. Ale s podmínkou, že to nebude tržnice," žádal v diskusi jeden z přítomných. Jiný nabídl pomoc při brigádě na obnově zámku.
„Zámek se mi líbí, jsem pro jeho záchranu, ale z jakých peněz se to bude platit? Proto bych rád, aby zastupitelé, když řeknou ano, ať také dodají, na úkor čeho se to bude financovat," ptal se v diskusi občanů Josef Vydra. Podobně se vyjádřil i jeho předřečník Zdeněk Lhota.
„Myslím, že tato záležitost není o sympatiích či nesympatiích s naším kulturním dědictvím. Jestli město disponuje zbytnými 50 milióny korun, ať zámek koupí. Ale rád bych oddělil realitu od zbožných přání," řekl mimo jiné.
I když se zastupitelé rozhodli zámek koupit, není dosud zřejmé, jaké bude jeho další využití. Zatím nejčastěji se hovoří o zřízení nových muzejních expozic, věnovaných například zpracování pískovce a sochařství, výrobě hořických trubiček či motocyklovému závodu 300 zatáček Gustava Havla, které Hořicím dlouhodobě chybí. Jak ale upozornil místostarosta Doležal, pro město bude velmi nákladné celý areál provozovat. Východiskem by proto mohlo být provozování zámku s dalšími subjekty.
V zámku dnes sídlí lesní správa. Kvůli náročnosti na provoz a opravy podnik staví nové sídlo, a proto nabídl památkově chráněný zámek k prodeji. Nejprve městu, pokud by nabídku neakceptovalo, prodal by zámecký areál ve veřejné soutěži jinému zájemci.
