Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Od mimořádně ničivého orkánu Kyrill uplynulo 11 let. Lesy následně napadené zničené kůrovcem se na Šumavě postupně obnovují. Přesto problematika stále rozděluje příznivce a odpůrce kácení na dva tábory. Vedení parku chce totiž v budoucnu bezzásahové oblasti rozšířit. Podle správy sousedního parku
Bavorský les by pomohla koncepce bezzásahového území s okolním ochranným pásem.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
Celkem asi 217 000 stromů zůstalo po orkánu Kyrill v roce 2007 ležet bez zpracování. Polomy se následně staly zdrojem šíření kůrovce a už v roce 2010 dosáhla těžba v šumavském parku historického maxima. Nejsledovanější byl tehdy zásah Na Ztraceném kolem Modravy. Kyrill napáchal škody ale i v dalších oblastech Šumavy. Například na Stožecku. Tady už nejsou stopy po orkánu vůbec patrné.
Jan KOZEL, náměstek ředitele Správy NP Šumava
--------------------
Jsou tady jeřáby, jsou tady břízy, smrky, buky, ty jeřáby a břízy pocházejí z přirozené obnovy.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
Takhle dnes vypadá bezzásahová zóna nedaleko Lenory v jižní části Šumavy. Před Kyrillem tady převládal smrk, teď je tu dominantní buk.
Jan KOZEL, náměstek ředitele Správy NP Šumava
--------------------
-Leží tady před námi dnes už asi 4 000 zetlelých metrů krychlových dřeva.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
S kůrovcem se před lety potýkal i sousední park Bavorský les. Podle ředitele Franze Leibla ale kůrovec les nezničil, ale pouze přestavěl.
Franz LEIBL, ředitel národního parku Bavorský les
--------------------
V Bavorském lese je teď kůrovec hodně rozšířen, ale máme tady systém okrajové zóny, ve které můžeme kůrovce potírat a nedostane se tak do bezzásahové zóny nebo těch privátních lesů.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
K jednotné bezzásahové oblasti míří i Šumava. Ta ale zatím nemá dořešenou novou zonaci.
Jan DVOŘÁK, mluvčí Správy NP Šumava
--------------------
Zóna přírodní se rozkládá na 13 procentech rozlohy Národního parku Šumava, stále kopíruje bývalé první zóny, je tedy rozdělena do těch 135 ostrůvků bývalých prvních zón.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
Za posledních 11 let se v zásahových územích vytěžilo asi 1,3 milionu metru krychlových smrkového dřeva. V bezzásahových územích odumřelo kvůli kůrovci v horním stromovém patře přibližně stejné množství smrků. Zdeněk Mlnařík, Česká televize.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
My pokračujeme v rozhovoru s Tomášem Pospíšilem, který je pověřený řízením státního podniku Lesy České republiky. Už i na úrovni některých krajů se zřizují kalamitní štáby pro boj s kůrovcem. Je to k něčemu? Projevuje se to nějak pozitivně?
Tomáš POSPÍŠIL, pověřený řízením podniku, Lesy ČR
--------------------
Určitě to k něčemu je. Společnost by měla vědět, že klimatická změna probíhá právě teď. Mění se podmínky pro růst smrků v různých lokalitách. Je třeba to vysvětlovat všem v regionu. Včetně občanům, kteří tím v tuto chvíli mohou trpět odvozem dříví, zvýšenou těžbou a samozřejmě i těžbou lesa, do kterého byli zvyklí chodit třeba na houby.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jedna z kritik ohledně likvidace kůrovcové kalamity se obrací i proti vám, a sice proti rychlosti, se kterou Lesy ČR vybírají těžební společnosti na kalamitní dřevo. To, že musí čekat dlouho na zpracování a kůrovec se zatím dál šíří. Jak tedy průměrně dlouho trvá vypsat takovou zakázku, vybrat firmu v soutěži a skutečně začít se samotnou těžbou?
Tomáš POSPÍŠIL, pověřený řízením podniku, Lesy ČR
--------------------
Směšujeme několik věcí dohromady. Máme pětileté zakázky na kompletní službu. Vybrání partnera trvá půl roku. Vybíráme partnera na 5 let dopředu. Využíváme i veřejný prostor. Prodáváme dřevo pomocí aukcí. Toto dříví, které soutěžíme i v aukcích, soutěžíme dopředu. Nesoutěžíme dříví, až když je napadeno, ale v předstihu.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Kdybyste měl jmenovat jednu inspiraci ze zahraničí, z Německa nebo Rakouska, co tam dělají lépe, než se dělá tady u nás a co by tu v boji s kůrovcem mohlo pomoci,co by to bylo?
Tomáš POSPÍŠIL, pověřený řízením podniku, Lesy ČR
--------------------
Máme zkušenosti po diskusi s bavorskými, polskými, saskými lesy. V každé z těchto zemí mají možnost zareagovat na věci, které nejsme úplně schopni předpokládat. Využíváme kanály soutěžení v aukcích. Pokud dříví neodhadneme správně, máme tam přetlak množství, tak máme omezené možnosti pro zpracování. V zahraničí jsou trošku pružnější. Jsou schopni zadávat zakázky
napřímo. Mají vytvořené mokré sklady a suché sklady. To u nás není v tak velkém rozsahu. To u nás není v tak velkém rozsahu. Lesy ČR obchodovaly se 4 % vlastního dříví. Všechno ostatní bylo prodáváno přes aukční případně komplexní zakázky.
