Kluci, co sem přijdou studovat lesničinu, musejí být tvrdí, a když nejsou, tak už je tu zocelíme, aby přežili...

Hejnice -Vtomhle duchu mi s kamennou tváří a naoko vážně odpověděli odborní učitelé lesnického učiliště v Hejnicích, když jsem je požádala o definici jejich studenta. Přesněji adepta jednoho z nejžádanějších oborů Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant, kam hejnické učiliště, škola s více než šedesátiletou tradicí už několik let spadá. Ten obor se jmenuje mechanizátor lesní výroby. Zkráceně „mechák”. Dříve mechanik opravář pro lesní stroje, ještě před tím lesní mechanizátor pro těžební činnost nebo taky jednoduše lesař. Zkrátka a dobře dřevorubec.

„Tenhle obor si vybírají kluci, kteří touží být v lese a většinou nechtějí dělat nic jiného,” charakterizuje své svěřence Jaroslav Palarec, jeden ze zdejších učitelů. „Mnozí jsou z rodin, kde už děda i táta byli lesníkem, existuje tu velká stavovská čest,” vysvětluje. „To je pravda, učím tu pomalu už třetí generaci a mnozí z našich absolventů k nám posílají své ratolesti,” dodává odborný učitel Otakar Koštejn. „Jsou to kluci zvyklí být v lese, v přírodě. Mají fyzičku a nebojí se špatného počasí. I před Vánocemi v největších kalamitách pracovali, dokud to šlo a padlý kmen byl vidět ve sněhu,” pokračuje Jaroslav Palarec.

I včera, přestože severní stráně Jizerských hor byly do šeda zbarvené lezavou mlhou a deštěm, jsme se po studentech ptali marně. „Kdepak, do půl druhé jsou v lese,” zněla odpověď. A tak jsme si jako figuranty k pile, s níž se tu studenti zmiňovaného oboru učí zacházet doslova mistrovsky -důkazem jsou četné tituly z celostátních soutěží - vypůjčili studenty z dalšího vyhledávaného oboru - zpracovatel dřeva. Vytáhli jsme je z dílny, kde to vonělo hoblinami a bylo vidět, že práce se dřevem kluky těší.

„Tenhle obor jsem si vybral, protože se mi truhlařina vždycky líbila, dělá to i můj táta,” potvrdil Martin Matura ze třetího ročníku, když se soukal do speciálních montérek s protiřeznou úpravou a antivibračních dřevorubeckých rukavic. Také on tu během tříletého studia získá osvědčení pro práci s motorovou pilou. Kromě toho nalezne uplatnění jako plně kvalifikovaný pracovník pro pilařské provozy či truhlářské a tesařské dílny. Z rukou šikovných absolventů vycházejí také půvabné zahradní altány a stavby. „Věřím, že se touhle profesí uživím,” říká Martin. „Já už práci slíbenou mám,” přidává se jeho spolužák Tomáš Trojan. O šikovné truhláře a tesaře byl zájem vždycky a všude.

O práci se bát nemusejí ale ani zmiňovaní „dřevorubci”. Po škole umějí zacházet s pilou, křovinořezem, v rámci výuky získají zdarma řidičský průkaz na traktor, umí to se „železným koněm”, hydraulickým jeřábem a další mechanizací. Navíc tu pochytí i základy kovářských prací. Zájem o ně je i v zahraničí, v Rakousku, Německu, ale také ve Skandinávii, hlavně ve Švédsku. Mnozí se specializují na dřevařskou techniku, mají obchody či servis. O dobré místo nemají nouzi ani doma. „Úzce spolupracujeme s Lesy ČR i Vojenskými lesy. Tam všude najdou naši absolventi kvalitní uplatnění,” říká ředitelka školy Alena Dvořáková. Otom všem se budoucí „lesů páni” (do učebních osnov patří i základ myslivosti), ale i zájemci o další obory, jakými je čtyřletý maturitní Ochrana přírody či učební obor zahradník - zahradnice dozvědí více na dnech otevřených dveří tento pátek a sobotu . V pátek od 10.00 do 16.00, v sobotu od 8.30 do 13.00 hodin.