Správci městských lesů se obávají mnohamilionových ztrát. Ty hrozí v okamžiku, kdy stát odsouhlasí zákaz těžby, aby přiměl dřevaře odstranit následky kalamity. Ta ale v kraji nebyla.
Ztráty prostředků, které by jinak inkasovaly za prodej vytěženého dřeva. To hrozí lesnickým firmám v okamžiku, kdy by vstoupilo v platnost avizované opatření ministerstva zemědělství zakázat v listopadu a prosinci těžit smrkové a borové dřevo. Po klesající ceně za něj by to byla další rána do rozpočtů společností.
„Už teď kvůli nízké ceně dřeva evidujeme ztrátu několika milionů korun," konstatoval Evžen Krejčí, ředitel Lázeňských lesů Karlovy Vary. Společnost kvůli tomu šetří, jak se dá. Kdyby přišel zákaz, problém by se ještě prohloubil. „O současné situaci jednám s vedením města," doplnil Krejčí. Lázeňské lesy jsou totiž příspěvkovou organizací Karlových Varů. „Město nám vychází vstříc, propad se snaží rozpočtovými opatřeními i přímou finanční podporou sanovat," řekl Evžen Krejčí.
Lázeňské lesy mohou ročně vytěžit přibližně 20 tisíc kubíků dřeva. Zatím je společnost na patnácti. Propad způsobený nižší cenou dřeva chtějí v Karlových Varech řešit navýšením objemu těžby. „Ani pak bychom se ale ani nepřiblížili dvacetitisícovému stropu," dodal ředitel Lázeňských lesů.
Region zůstal kalamitami téměř nedotčen
Zákaz těžby smrkového a borového dřeva by byl pro správce lesů na většině území kraje o to bolestnější, že region byl kalamitami postižený jen minimálně. Zatímco v lesích kolem Karlových Varů leží jen pár kubíků takzvaného kalamitního dřeva, v okolí Lokte není žádné.
Podle Františka Koláře, jednatele společnosti Loketské městské lesy, by z logiky věci měl zákaz těžby platit tam, kde kalamitní stav nastal. „A ne, abychom na tom byli biti my," poukázal na fakt, že právě Loket není kalamitami postižený vůbec. „Je to neoficiální informace, ale zákaz by měl být redukovaný," nastínil možnost, že situace nemusí být tak kritická, jak se mnozí obávají.
Pokud by ale přeci jenom ministerstvo zemědělství k tomuto kroku přistoupilo celoplošně, na hospodaření loketské společnosti by se rovněž projevil. Firma má přibližně třímilionovou měsíční režii.„Najednou bychom se ocitli bez příjmů, přičemž zaměstnanost bychom měli udržet. V takovém případě bychom museli sáhnout do finančních rezerv," dodal František Kolář. Na Chebsku je situace o něco lepší. Většina z vytěženého palivového dřeva tam sice pochází právě z kalamit, nařízení ministerstva by ale i tak mělo negativní dopad na hospodaření Lesů města Cheb.
„Nejméně dvouměsíční výpadek v těžbě smrku a borovice by se jistě negativně podepsal na hospodářských výsledcích firmy," řekl před nedávnem pro ČTK jednatel podniku Jan Kubát. Pokud ale ministerstvo zákaz těžby vydá, bude ho muset firma chtě nechtě respektovat.
