Jesenicko – Stovky tisíc smrků zmizely v posledních letech z Jesenicka kvůli kůrovcové kalamitě. Kromě dřevorubců a jejich techniky v lesích pracují i méně nápadní lidé. Dělníci, kteří na holých stráních zasazují nové stromky. Na jeden den jsem se jím stal také.
Stojím na čtvrthektarové pasece nedaleko Mikulovic, pár desítek metrů od hranice s Polskem. V jedné ruce držím krumpáč, v druhé svazek sazenic dubu zimního. Jen v revíru, kde se právě nacházím, musí letos lesní dělníci zasadit sto dvacet tisíc mladých stromků. Mým úkolem je dostat jich do země dvě stovky.
„Budete sázet jamkovou metodou, takže budete kopat díry o rozměrech čtvrt na čtvrt metru a hluboké dvacet centimetrů. Sázet budete ve sponu metr na metr, důležité je držet řadu," dává mi pokyny revírník Tomáš Baier.
Přebírám sazeničky, které ničím nepřipomínají budoucí rozložitý strom. „Že jsou to jen proutky, nevadí, hlavně aby měly v pořádku kořínky," říká zkušená lesní dělnice Anna Šebková, která se mnou stromky sází. Klacíkem rozměří spon a můžeme začít kopat.
Vyhloubit jamku, vložit do ní sazeničku, ke kořínkům přihrnout hlínu, udusat ji a tahem vyzkoušet, zda stromek v zemi dobře drží. „Důležité je jamku prokopat, aby v ní nebyly kořeny a stromku se dobře dařilo," říká Tomáš Baier. Zasadit první stromek mi trvá asi minutu. „Vydělal jsem si alespoň korunu?" ptám se zpola žertem. „Čtyři koruny," usmívá se revírník. Mám tak na dva rohlíky.
Jamky se snažím prokopávat poctivě, a přestože mi práce s krumpáčem není úplně cizí, během chvíle za Annou Šebkovou zaostávám o notný kus. „Nemusíte kopat tak rychle, spočiňte trochu, jinak budete hned zhuntovaný a zítra nenarovnáte záda," dává mi dobře míněnou radu. Zkušeností se sázením stromků má na rozdávání. Za třicet let, co tuto práci dělá, osázela snad půlku Zlatohorské vrchoviny.
„Byl dům, přišly děti, podřídila jsem se jim i kvůli školce," vysvětluje devětapadesátiletá obyvatelka nedalekých Ondřejovic, proč před lety zvolila zaměstnání pod širým nebem. Pracovní dobu v lese si může přizpůsobit, píchačky tu nikde nevisí.
V zemi máme každý padesátku sazeniček, s těmi mými mi Anna Šebková pomohla, abychom drželi řadu. Ačkoli panuje ideální počasí, není vedro a oblohu pokrývají mraky, z čela mi stékají kapky potu. Je čas na svačinu.
„Když máte rád zpěv ptáků a slunce nad hlavou, tak je to pro vás dobrá práce.
Jindy ale zase celý den prší a dělat se nedá. To pak někdy musím jít pracovat i o víkendu," zmiňuje zkušená lesní dělnice výhody i nevýhody svého povolání. Po poledni máme každý své dvě stovky sazenic v zemi. Pro mě práce končí, pro Annu Šebkovou starost o mladé stromky teprve začíná. „Ožínáme je, borovice stříkáme proti klikorohu, špičky stromů natíráme, aby je neokusovaly srny, zajíci a jeleni," popisuje, co se bude na pasece dít dál.
To nejdůležitější, co nyní mladé duby potřebují a co jim dát nemůžeme, je déšť. Letos postihlo Jesenicko sucho mimořádně brzy. Během dubna mnohde spadlo jen pár milimetrů srážek.
Věřím však, že nakonec zaprší a sazeničky se ujmou.
„Po pár letech se taková paseka zazelená. Pak mám radost, když jdu ven s vnučkou a můžu jí ukázat, že tohle jsem sázela já," uzavírá Anna Šebková. I já se přijdu za pár roků podívat, jak se mým dubům daří.
Fakta o kůrovcové kalamitě na Jesenicku
P Kalamitou je postižen celý okres Jeseník. Nejhorší situace je na Zlatohorsku, Mikulovicku, Vidnavsku, v okolí Černé Vody, Staré Červené Vody i města Jeseníku. Postižena je rovněž severní část Rychlebských hor – porosty nad Horními Hošticemi, Uhelnou a Novými Vilémovicemi. P Nejpostiženější lokality se nacházejí v nadmořských výškách do šesti set metrů
nad mořem, kde jsou pro smrk nevhodné podmínky především kvůli nedostatku srážek. P Kalamitu zapříčinil zejména deficit srážek, situaci zhoršuje nedostatek pracovních sil na včasné zpracování napadených stromů a problémy s odbytem takového množství dříví. P Loni bylo v okrese vykázáno přes 350 tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví. Letos odborníci očekávají katastrofickou situaci, hlavně kvůli nástupu teplého a suchého jara. P Lze předpokládat, že smrk v nižších nadmořských výškách bude v následujícím období znatelně mizet. Zdroj: Regina Weiserová, vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu Jeseník
