LITVÍNOV Ještě před 20 lety žilo na náhorních planinách Krušných hor mnoho stovek tetřívků obecných. Dnes tu je jen něco přes dvě stovky těchto chráněných živočichů. Aby se tradiční hrabavý pták do Krušných hor vrátil, tomu mají pomoci podpůrné programy Lesů ČR.
Spočívají především ve vytváření prostředí, které plachému tetřívkovi vyhovuje, tedy ve výsadbě původních bříz pýřitých, olší či brusnicových keřů. Na území Lesní správy Litvínov už se takto v minulých letech povedlo upravit asi deset hektarů ploch. „A populace se postupně zvyšuje. Pozorujeme samečky, kteří jsou rok od roku silnější a postupně jich také přibývá," potvrzuje úspěch programu lesní správce z Litvínova Pavel Rus.
Protože tvorba ploch, které z velké části tvoří trávy, byliny, keře a břízy, populaci tetřívka vyhovuje, připravují pro něj Lesy ČR další místa, kam by se mohl rozšiřovat.
„Na 30 hektarech chystáme další projekt za 8 milionů korun," potvrdil technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický. Zapojená budou území Lesní správy Litvínov a sousední Lesní správy Klášterec nad Ohří.
Velký rozmach tetřívků v Krušných horách nastal v 70. a 80. letech. Paradoxně jim prospěla kalamita, která zdecimovala smrkové porosty. Místo nich se sázely břízy, a tak vzniklo prostředí, jež tetřívkům vyhovuje. Jenže se vysadily i druhy z nížin, které po roce 1996 začaly hynout.
„V této nadmořské výšce březové porosty nevydržely tehdejší tuhou zimu a chladné jaro, promrzly a odumřely," líčí Rus, jak tetřívkům začalo chybět vhodné prostředí pro jejich tokání a vyvádění mláďat, takže jejich počty začaly klesat.
Kromě úprav území se lesníci snaží zmírnit i další problémy, které tetřívci bez jejich pomoci nezvládnou, třeba že je hubí přemnožená černá zvěř, krkavci a jezevci. Škodí jim ale i zvědaví turisté v době tokání.
