Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).
„Jaký bude dopad na les, to uvidíme v příštím a přespříštím roce,“ uvedl Svoboda. Čerstvě vysázené stromky hynou hlavně na půdě náchylné k vysychání a pozemcích, na které hodně svítí slunce. „Tam určitě ztráty máme. Někde se možná mohou blížit k 30 i 50 procentům,“ odhadl.
V posledních letech bylo potřeba na Vysočině obnovovat velké plochy lesů po kůrovcové kalamitě. Rozsah zalesňovaných pozemků byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) na Vysočině nejvyšší mezi kraji od roku 2020 do loňska, kdy byly zveřejněné zatím poslední statistiky.
Městská správa lesů Pelhřimov má víc než 2000 hektarů lesů. Hodnotit dopady letošního sucha je podle jednatele Martina Kodeše předčasné. „V lese pracujeme v dlouhodobějším horizontu a ty dopady se teprve mohou projevit. Samozřejmě už nějaké náznaky jsou,“ uvedl na dotaz ČTK. Vyšší než obvykle budou ztráty na nově vysázených kulturách. Doufá, že nějaké srážky přijdou, aby bylo možné pokračovat s výsadbou na podzim. Podle jeho zkušeností z minulých let se na jarní sázení obtížně sháněly některé druhy dřevin, například duby.
S většími ztrátami u letošní výsadby počítá také jednatel Správy městských lesů Jihlava Petr Ontolčík. „My jsme začali velmi brzo, už na přelomu března a dubna, nějakou jarní vláhu jsme ještě chytli,“ podotkl. Některé vzrostlé stromy předčasně ztrácejí listí. Na sucho doplatily čerstvé výsevy v lesních školkách, kde nejsou závlahy. „My toho naštěstí nemáme moc,“ sdělil ČTK. Jihlavě patří skoro 3800 hektarů lesa.
Těžba dřeva na Vysočině kvůli kůrovcové kalamitě ve smrkových lesích výrazně stoupala od roku 2017, pět let pak byla nejvyšší v ČR. Nejvíc dřeva plynulo z Vysočiny v roce 2020, kdy to bylo 8,71 milionu metrů krychlových. Loňská těžba v kraji byla 1,159 milionu metrů krychlových, meziročně klesla skoro o čtvrtinu.
Rozsah zalesňovaných pozemků byl na Vysočině podle ČSÚ nejvyšší v letech 2021 a 2022, kdy ročně převyšoval 9000 hektarů. Vloni byl na Vysočině obnovený les na 4657 hektarech pozemků.
Jihlava 12. srpna (ČTK)
Komentáře
Zajeďte se podívat k nám, do nejsuššího místa republiky, ať víte, do čeho jdete.
Na kopci nad barákem / 500-850mnm / je, během minulého týdne, aktuálně suchá odhadem pětina zásoby. Všechny zbylé jedle, většina borovic a sem tam smrk / ale největší sjezd bývá až s prvním deštěm, kdy suché kořeny chytí václavku /.
Největší rozjezd kalamity, hned po suchu, je až paranoidní lpění na etátu.
Poslední dva roky se to mohlo mydlit, zájem i ceny super - a prd. Hajnej ještě loni na podzim stihl vyznačit probírky a tím to zhaslo. Od jara "šetří" jede jen souše - na borové i tak prdí, má je od roku 2016 prakticky netknuté - probírky, které mohli trochu pomoct, nic.
Takže místo aby v dobrých letech vysápal, co jde, tak má pošetřeno, aby za rok za dva prodal vše jako energetiku.
Apropó listnáče - tam je vidět, jakej to má obrat. Ta rychlost je úžasná. Buk je zelenej, zelenej, pak mu voda dojde - jeden den zhnědne, druhej opadá vršek koruny a třetí zbytek. Během čtyř dnů - je ze zelenýho buku v pohodě, strom úplně bez listí....
Máme v podstatě opadaný i akáty, kdo si myslí, že ty teda sucho dávají....
Ten "dlouhodobej horizont" je v podstatě to, že, i přes kolikátý sucho, žádná sebereflexe, žádný poučení z krizového vývoje, jen laxní čekání, až to bude všechno v troubě....
U nás teda určitě.