Stav sucha a vody v půdě lesníci pravidelně monitorují pomocí webového portálu Intersucho. V dubnu byl na hranicích okresů Třebíč a Znojmo vláhový deficit v průměru od 40 do 60 milimetrů, někde i 80 milimetrů vody na metr čtvereční. V oblasti byl registrovaný stupeň S3 a více, což je takzvané vysoké sucho, v některých případech až kritické. De facto není voda. Konkrétní opatření, která místní lesníci realizují v boji se suchem a související kůrovcovou kalamitou, přiblížil správce z Lesní správy Třebíč Aleš Rusek.
• Otázky pro ...
... Aleše Ruska, správce z Lesní správy Třebíč
* Mohl byste charakterizovat oblast, kterou obhospodařuje Lesní správa Třebíč?
Lesní práva Třebíč je charakteristická tím, že se nachází v poměrně zemědělské krajině. V této oblasti jsou velké zemědělské plochy, které rychle vysychají. Komplexy lesa nejsou hluboké a nedokážou si udržet své klima. Jsou totiž stresovány právě zemědělskými plochami okolo, které daleko rychleji odpařují půdní vláhu, a teplý vzduch vstupuje do lesních porostů a urychluje jejich chřadnutí. Toto území má katastrální výměru zhruba 105 tisíc hektarů, z toho státní lesy jsou na výměře asi 16 tisíc hektarů a dále se zde nachází významná držba ostatních vlastníků, jde asi o 9000 hektarů lesa, především drobných majitelů. Vloni jsme přitom vytěžili 190 tisíc metrů krychlových dřeva, zhruba dvojnásobek běžné roční těžby. Na území Lesní správy Třebíč obecně už neprovádíme jiný druh těžby než těžbu nahodilou, to znamená souše a kůrovcem napadené dříví. Pro širší oblast je možné konstatovat, že objem soušových těžeb výrazně převyšuje objem těžeb kůrovcových. Je to dáno druhovou skladbou místních porostů. Chtěl bych podotknout, že sucho působí na všechny dřeviny. Odhadl bych, že lesy v této oblasti byly suchem poškozeny plošně, zhruba z 80 procent. Zbývajících 20 procent jsou lesy, které jsou poblíž vodotečí nebo vodních nádrží. Projevy sucha v tomto regionu začaly již v roce 2014 a 2015 a dále se prohlubují. Nejdříve se chřadnutí projevovalo na vrcholcích kopců, na kamenitých půdách, rychle vysýchavých stanovištích. Následně, jak sucho pokračovalo dále, se oblasti poškozených dřevin rozšiřovaly po celém území. V těchto místech se stává, že již desetileté smrky začínají vytvářet šišky, což by se při obvyklém přísunu vláhy stalo až za několik desetiletí. Je to projev toho, že stromy jsou stresované. Sazenice se totiž snaží vytvořit šišky a zachovat rod:' Chřadnutí se více projevuje u porostů s větším zastoupením smrku. S podobným nedostatkem vláhy jako Třebíčsko bojují i sousední lesní správy Znojmo a Náměšť nad Oslavou.
* Jak jsou zastoupeny jednotlivé druhy dřevin?
Na území Lesní správy Třebíč je zastoupení smrkových porostů zhruba 39 procent a 26 procent borovicových. Jehličnaté dřeviny představují přibližně 71 procent, zbytek jsou listnaté stromy. Z toho máme zhruba 15 procentní podíl dubů, sedm procent buků a pak následují ostatní dřeviny. Listnaté stromy reagují na období sucha poměrně zdatně tím, že se zbaví části listů, čímž se sníží výpar. Tento jev se vyskytuje především u lípy, břízy, či olše a podobně reaguje i dub.
* Jaká realizujete konkrétní opatření v souvislosti s klimatickými změnami a výskytem kůrovce?
Snažíme se předně zpracovat nahodilou kůrovcovou těžbu, což je naše povinnost, a souše. K dalším opatřením, která můžeme realizovat, patří změny pěstebních postupů. Důsledkům krátkých a velice teplých jar se snažíme bránit tím, že si zalesnění rozložíme na dva vrcholy, jeden probíhá na jaře, kdy se snažíme prostokořenícími sazenicemi zachytit vláhu, která je v tomto ročním období. Další zalesnění, zhruba 60 procent ploch, provádíme na podzim, kdy používáme především krytokořenné sazenice, které jsou pěstovány ve speciálních kelímcích. To znamená, že zachytíme jak jarní vláhu, tak podzimní. V období sucha nesázíme a realizujeme jiné činnosti. Rovněž ve větší míře pěstujeme listnaté a hluboce kořenící dřeviny, které mohou získávat vodu z hlubších vrstev, pokud tam nějaká je.
* Začátkem května ministr zemědělství podepsal novelu vyhlášky o opatřeních k ochraně lesa, Domníváte se, že vám pomůže?
Novela vyhlášky byla očekávaná. Doufali jsme, že bude na světě již počátkem dubna, jak bylo avizováno. Zřejmě ale potřebovala doladit. Netrpělivě jsme čekali, co nám přinese. Věříme, že bude jen ve prospěch lesního hospodaření.
