Lesníci Mendelovy univerzity v Brně chystají adaptační opatření, která zajistí, aby porosty na sever od Brna byly do budoucna odolnější vůči suchu, kůrovci a obecně klimatické změně. Mezi Kociánkou a Lesnou proběhne od ledna do března 2022 další fáze převodu stávajících chřadnoucích stejnorodých porostů na odolnější pestré lesy. Lesníci vrátí do těchto míst druh porostu, který tu byl v minulosti typický. Chystají plochy tzv. nízkého, resp. středního lesa, kde nové stromy většinově nerostou ze semen, ale obražením pařezu pokáceného stromu.
„Kácením nestabilních porostů s převahou borovic vzniknou půlhektarové bloky s ochrannými pásy, kde po odstranění stávajícího podrostu na nízko seříznutých pařízcích očekáváme bohatou výmladnost. Pro zvýšení estetické i produkční funkce lesa budou na plochách roztroušeně ponechány perspektivní dospělé stromy,“ vysvětluje vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky ŠLP Křtiny Lumír Dobrovolný.
Výmladná schopnost dřevin, kdy pařezy obráží novými výhony, je výhodná v mnoha směrech. Celý proces obnovy lesa je poměrně rychlý a holé plochy jsou do dvou let pokryty novou generací stromů. Jedna taková už poblíž sídliště Lesná je. Oborníci díky tomu mají potvrzené, že se pro danou lokalitu hodí i dnes. „Výmladky profitují z kořenové soustavy svých rodičů, a tudíž netrpí suchem. Následná generace smíšených porostů s menším počtem stromů, velkými korunami a hustým podrostem bude stabilnější a odolnější,“ uvedl Dobrovolný.
Lesy Mendelovy univerzity pod správou Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny jsou přírodní laboratoří. Hlavní výzvou lesníků je přetvářet lesy ve vazbě na klimatickou změnu, tedy zvyšovat jejich odolnost vůči suchu a zabránit tak jejich rozpadu. Takzvaný nízký a střední les je jednou z variant. Výmladkový les byl v České republice ještě v minulém století běžný. Kvůli nižšímu výnosu vlastníci ale od tohoto způsobu hospodaření upouštěli a přecházeli na výnosnější systémy, které jsou ovšem do našich zeměpisných podmínek leckdy nevhodné.
Tento model hospodaření začal uplatňovat ŠLP Křtiny cíleně na prvních sedmi hektarech, nyní přibudou další tři. Jedná se o nejjižnější a zároveň suchem nejpostiženější části vranovského polesí, ve které převažují borovice. Pro srovnání - plocha všech lesních pozemků MENDELU činí přes 10.000 ha. Situaci v pařezinovém lese odborníci průběžně sledují. Z jejich zjištění vyplývá, že výmladkový les lépe odolává stresu suchem než klasický les vysoký. Lépe plní i protierozní funkci. Odborníci také našli v obnoveném typu lesa řadu ojedinělých živočichů. Jde například o 30 druhů klasifikovaných v Červeném seznamu ohrožených bezobratlých druhů ČR.
„Nízký a střední les vypadá jinak než ten stávající, a lidé si na něj musí zvyknout. Porosty sice budou méně přehledné a hůře průchozí, zato ale budou celkově pestřejší a hlavně budou vůbec existovat,“ dodal Dobrovolný
TZ MENDELU
