Rapotice/Třebíč - To, co vzniklo ve Skandinávii už před půl stoletím, je v Česku prakticky novinkou. Řeč je o lesních školkách, ve kterých předškolní děti tráví běžně osm hodin denně stejně jako v mateřských školách. V předešlých letech se úspěšně v českém vzdělávacím programu etablovaly alternativní školky typu montessori nebo waldorfská. Fakticky ale jen ve velkých městech.
Alternativa pro venkov
A co venkov? Jemu se v posledních asi šesti letech otevírá pole působnosti právě ve školkách lesních. Lépe řečeno v lesních klubech, protože podobná forma péče o předškolní děti není legislativně do školského systému ČR zařazena. Alternativu hledala i paní Jitka Valehrachová. „Nechtěla jsem mít syna v klasické školce, hledala jsem nějakou alternativní. Chvíli jsme dojížděli i do Montessori centra v Brně,” vzpomíná. V Kralicích, kde momentálně bydlí, ani v blízkém okolí se nic podobného nenabízelo. Nakonec jí nezbylo nic jiného, než založit občanské sdružení a hledat vhodné prostory pro lesní klub. Vstříc jí zřejmě nejvíc vyšla radnice v Rapoticích, kde Valehrachovi dokončují svůj nový rodinný dům, stavěný z přírodních materiálů. Nabízí se možnost využít pro lesní klub zázemí a okolí málo využívané sokolovny, ze které je to do lesa jen pár kroků. Když bude nejhůř, začne v září zkušební provoz lesního klubu fungovat přímo na jejich zahradě, situované na konci obce v blízkosti lesa. Časem by zázemí pro děti mohla tvořit jurta.
U lesa i u parku
Paní Valehrachová, původně zdravotní sestra s bohatými zkušenostmi s péčí o děti, mimo jiné i ze Spojených států, se začala vzdělávat a nabírat zkušenosti v už fungujících lesních klubech, také v Tišnově nebo v Ivančicích. Protože lesní školky nejsou podporovány z ministerstva školství, je jejich financování na grantových příspěvcích, darech a rodičích dětí.
Rapotický klub Lesní skřítek by měl začít fungovat od září. První rok bude zkušební a klub bude fungovat jen dva dny v týdnu. „Od školního roku 2012/2013 bychom už chtěli jet klasicky celotýdenně od 8 do 16 hodin. Takže je to i pro děti pracujících rodičů. Rádi se přizpůsobíme poptávce,” zdůrazňuje paní Valehrachová. Maximální kapacita bude 15 dětí na dva lektory. Lesní skřítek chce využít i dobrovolníků z řad studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Brno. Důraz je kladen na to, aby se na péči o děti podíleli muži, kterých je v běžných mateřských školách mizivé množství. „Vidina je taková, aby jeden z lektorů byl muž, ať jsou děti od útlého věku v kontaktu s mužským i ženských elementem. Podle mě je škoda, že se mužský prvek ve výchově předškolních dětí vytěsňuje, samozřejmě je to i kvůli platové politice, která je tak nastavená. Je to škoda,” myslí si Jitka Valehrachová. Stejně jako v Rapoticích začne lesní klub fungovat od září i v Třebíči. Zde lesní klub bude provozovat Anna Tomášková, které situaci usnadnil vstřícný postoj třebíčského Domu dětí a mládeže. „Podobnou aktivitu podporujeme, proto jsme lesnímu klubu poskytli naše prostory na Hrádku jako nutné zázemí. Klub bude součástí DDM a děti budou využívat celé Týnské údolí,” sdělila nám ředitelka DDM Jarmila Pavlíčková. Lesní klub bude fungovat od pondělí do pátku, pravděpodobně od 8 do 12 nebo 13 hodin. Měsíční poplatek by měl být do tří tisíc korun.
V nejužším kontaktu s přírodou
Každý lesní klub má svou pedagogickou koncepci. Má jen několik zásadních pravidel. Je určený pro děti od 3 do 7 let. Příchod od 8 do 8.30. Dopoledne se většinou tráví v lese. „Nejlépe je, když je základna přímo v lese nebo u lesa, ve kterém se odehrává dopolední program,” popisuje Valehrachová. Jídlo si děti nosí z domova, svačí se většinou v lese, na oběd se vracejí na základnu. Některá zařízení fungují tak, že jídlo připravují rodiče hromadně pro všechny děti. V Rapoticích se rýsuje možnost, že by jídlo mohlo být dodáváno ze základní školy. „Dnes už není problém vařit podle zásad zdravé výživy. Využívá se regionálních produktů. My třeba máme v blízkosti kozí farmu,” říká Jitka Valehrachová.
Protože se program odehrává takřka výlučně venku, je kladen důraz na správné oblečení a vybavení. Děti musí mít v lesní školce i vlastní karimatku a spacák. S trochou nadsázky se proto dá hovořit o permanentím táboře. A rodiče se místo bačkůrek a zástěrek musí postarat o kvalitní funkční oblečení. V České republice už existuje Asociace lesních mateřských škol, jejíž zakladatelkou je PhDr. Tereza Vošahlíková. Sdružuje všechny lesní kluby, zprostředkovává zkušenosti a prosazuje legislativní zakotvení takového typu školního zařízení. Ale především se snaží prosazovat hlavní myšlenku: les je jako jedno velké hřiště a příroda jako moudrá učitelka - trpělivá, přívětivá i nesmlouvavá.
