Profesi, o kterou se lidé nikdy moc nezajímali, přiblížila lidem jako málokdo. Především díky sociálním sítím, kde postuje svou náročnou práci se dřevem v lese. Zuzana Navrátilová musela od osudu spolknout velmi hořkou pilulku, když jí před pěti lety při práci tragicky zahynul otec.
Jaký je váš životní příběh, jak jste se k profesi dostala?
Pocházím ze Šumperka a k přírodě jsem měla blízko odmala. Nikdy mě nelákala představa klasické kanceláře, potřebovala jsem pohyb, prostor a smysluplnou práci. K lesu jsem se dostala postupně. Díky svému otci, který mě odmala vedl k téhle profesi. Když můj táta v mých 18 letech zemřel, rozhodla jsem se převzít jeho firmu. Dnes pracuji jako lesní mechanizátor, obsluhuji vyvážecí soupravu, LKT (lesní kolový traktor, tzv. lakatoš – pozn. aut.), pracuji i s motorovou pilou a podílím se i na přibližování dřeva s pomocí koně. Je to fyzická práce, ale pro mě naprosto přirozená.
Celý rozhovor najdete zde.
