Přivodit si těžký či dokonce smrtelný pracovní úraz není tak snadné, jak by si někdo mohl myslet. Postižený musí někdy projevit značnou vynalézavost, aby se mu podařilo zabít se. Pětatřicetiletý Michal K. po příjezdu na pracoviště bez problémů v lese skácel a postupně zpracoval tři smrky, problém nastal až u čtvrtého. Vyřízl zásek a při dořezávání hlavního řezu nasadil přetlačnou lopatku a s její pomocí se snažil usměrnit kácený strom do zamýšleného směru pádu. To se mu nepovedlo, a protože s sebou neměl tažný klín do řezu, případně hydraulický klín, začal improvizovat. A to nemohlo dopadnout dobře...

Když uříznutý strom zůstal stát na pařezu, rozhodl se Michal skácet vedlejší smrk. Vyřízl zásek směrem na podříznutý strom, provedl stejným způsobem hlavní řez, ale kácený smrk mu sevřel pilu a lopatkou nešel přetlačit. Michal vyndal pilu a odřízl nedořez ze směru od záseku, ale ani to nezabralo. Uříznutý smrk zůstal stát na pařezu opřený větvemi o korunu za ním stojícího stromu. Aby se mu podařilo tento smrk uvolnit, vyřízl pomocný boční zásek na oddenku a zřejmě chtěl pomocí obracáku uvolnit strom do tohoto směru.

V tomto okamžiku stromy pomocí fyzikálních zákonů rozehrály lesní kuželky. Změnou proudění vzduchu se uvolnil první uříznutý smrk, který padl ve směru Michalem uvolňovaného druhého smrku. Tím, že korunu zasáhl z pravé strany, z pohledu od padajícího stromu, usměrnil jeho pád do směru pomocného záseku a část kmene zasáhla nešťastníka do hlavy, na které neměl přilbu. Aby toho nebylo málo, Michal v tu chvíli držel motorovou pilu, leknutím nechtěně přidal plyn a při pádu si ošklivě pořezal pravou paži. Na následky několikanásobného úrazu později v nemocnici zemřel.

Následné vyšetřování zjistilo, že neměl kácet v ohroženém prostoru podříznutého stojícího stromu. K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru nenechal nedořez k usměrnění pádu káceného stromu na pařezu, nepoužil tažný nebo hydraulický klín do řezu a neměl ani ochrannou přilbu. Za to zaplatil životem a zaměstnavatel dostal pokutu.