Lesní družstvo obcí v Přibyslavi loni vytěžilo přes 110 000 metrů krychlových dřeva, v porovnání s ročním plánem víc než dvojnásobný objem. Na zvýšené těžbě se podílel kůrovec i větrná kalamita, řekl včera novinářům Jiří Svoboda, ředitel družstva a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Dobrou zprávou bylo podle něj to, že ceny dřeva byly vysoké. Letos se dá očekávat jejich snižování kvůli zpomalování odbytu výrobků ze dřeva.
„Už máme signály, že ceny dřeva jdou dolů, pokles na nový kvartál je asi deset procent,“ řekl Svoboda. Podle něj to nezpůsobil přebytek dřeva, ale problémy s odbytem výrobků ze dřeva nejen v Česku. Vloni družstvo v průměru prodávalo metr krychlový skoro za 2 000 korun bez DPH, zatímco v roce 2019, kdy byly ceny naopak pro lesníky špatné, se platba pohybovala okolo 830 korun za metr krychlový.
Pokles zájmu o dřevo může mít podle Svobody vedle počasí dopad i na další vývoj kůrovcové kalamity. Rychlost, jakou se dřevo napadené kůrovcem dostává z lesa, má vliv na to, jak mnoho škůdce z něj vylétne. „Takže se dá očekávat, že pokud bude horké léto a problémy s odbytem, tak se bude kůrovcová kalamita znovu vyvíjet, řekněme, tím špatným směrem,“ uvedl.
Družstvo spravuje 5 750 hektarů lesa na Havlíčkobrodsku a Žďársku. Kůrovcového dřeva loni vytěžilo 70 000 metrů krychlových a dalších 40 000 metrů krychlových stromů poškozených větrem. Lesníci na Vysočině se s kůrovcovou kalamitou ve smrkových lesích potýkají několik let, přibyslavské družstvo nepatří k nejpostiženějším. I tak za pět let vytěží množství dřeva odpovídající desetiletému plánu. „Je to na úkor budoucnosti,“ podotkl Svoboda s tím, že výhledově bude těžba klesat.
Od těžby se odvíjí i výše nájmu, který dostávají členské obce lesního družstva, jichž je 44. Za minulý rok by se mohly podělit zhruba o 170 milionů korun. Družstvo také uvažuje o stavbě jednoho až dvou domů s nájemními byty, aby si do budoucna zajistilo i jiné příjmy než jen z lesa. Rozhodnutí o této investici podle ředitele ale zatím nepadlo.
V lesích družstva teď jsou z 83 procent zastoupené smrky, jejich podíl se bude snižovat. Na nové výsadbě se smrky podílí z poloviny, pracovníci sázejí také jedle, modříny a listnaté dřeviny. Letos budou zalesňovat okolo 100 hektarů holin.
Na Vysočině se od roku 2018 kvůli kůrovcové kalamitě těžilo nejvíc dřeva v Česku. Největší těžba, 8,7 milionu metrů krychlových, byla v roce 2020. O rok později klesla na 7,446 milionu metrů krychlových. Za rok 2022 zatím Český statistický úřad (ČSÚ) údaje nezveřejnil.
ČTK
