Když potřebujeme nějakou informaci, klikneme na wikipedii. Slovní spojení lesní bar však ve wikipedii nenajdete. Je to důkaz toho, že Lesní bar v Rychlebských horách, nacházející se v nadmořské výšce 755 metrů nad obcí Horní Lipová, je vskutku originální nápad.

Autorem myšlenky nabídnout turistům a cyklistům občerstvení na jejich toulkách po horách, je místní občan ing. Václav Pavlíček. Nápad nevznikl naráz, ale vyvíjel se postupně. Počátek se datuje někdy do roku 2006, kdy podnik Lesy ČR na mnoha místech vybudoval pro turisty nejrůznější odpočinkové přístřešky a jeden z nich vznikl i tady. „Jednou tu tatínek, zdejší revírník, nechal dvě plechovky s pitím, a když se sem vrátil, našel místo nich lístek s textem: „pití bodlo, nechávám vám dvacet korun,” prozradila mi dcera pana Pavlíčka, Zuzka, která se jako studentka brigádnice momentálně o bar stará.

„Příště si tatínek řekl, že turista přivítá nejenom pití, ale i něco na zub, a tak se odpočinkové místo měnilo a měnilo, až se změnilo do dnešní podoby”, dodala. Tahle milá dívka není samozřejmě na starost o bar sama, i když v podstatě naplno vystřídala svého tatínka. Pomáhá kamarád Honza Kuruc a podílí se i další členové rodiny. „Vyšplhat” autíčkem do kopce, vyložit zásoby, zkontrolovat všechny prostory, doplnit co doplnit třeba, odpovědět dotěrné dotazy přítomných zvládá naprosto bravurně a s úsměvem. Když se mezi turisty objeví někdo, kdo poněkud přecenil své síly, zastaví a nabídne svezení. „Nejdřív jsme taťkovi měli za zlé, že na prvním místě je bar a zase bar a najednou jsme v tom všichni,” prozrazuje a je jasné, že tuto službu pro turisty dělá s nadšením.

Informace o baru, kde se turistům naprosto důvěřuje, obsluhují se sami a příslušný obnos vkládají do určené uzamčené pokladničky, se šíří rychlostí blesku nejen po celé republice, ale i za jejími hranicemi. S čím si neporadí wikipedie, poradí si internetové stránky Lesního baru.

Jak tento magnet na turisty funguje, o tom je nejlépe se přesvědčit na vlastní oči. V nejnovější verzi mapy KČT vydané v roce 2013, Lesní bar najdete snadno.

Pokud vlastníte starší verzi mapy nebo nevlastníte žádnou, nevadí. Projedete obcí Lipová­lázně a v místě, kde je ukazatel na Horní Lipová nádraží, odbočíte vpravo. Pojedete ještě asi 3 km a dle doporučení informačních tabulek zaparkujete v blízkosti odbočky k vlakovému nádraží, těsně před viaduktem. Odtud máte k Lesnímu baru zhruba dva kilometry. Šlapat budete do kopce, takže tento výlet předpokládá dobré nohy a zdravý dech.

Za hodinku se sem vyškrábe i ten největší loudal a děti, i ty nejmenší, vyběhnou do kopce jako nic. Po zpevněném povrchu k baru vydrncáte i kočárek s miminkem. Cesta vede údolím Vápenného potoka a posléze stoupá podél jeho dalšího přítoku. Nudit se tady určitě nebudete. Najdete tu zastavení s názvem „Krmení Šiškožrouta” nebo další, vysvětlující léčivou sílu stromů, kterou si můžete dle návodu vyzkoušet na místě.

Ať je či není hřibová sezóna, hřiby se tu připomínají na každém kroku, vždyť celá trasa vede lesem. Tyhle hřiby jsou sice dřevěné, ale nevadí. Nápad uplatnit je mimo jiné jako stavební prvek jedné z laviček, vůbec nebyl špatný. Kdybyste minuli všechny ostatní, hříbkovou lavičku určitě neminete.

Máte­li rádi soukromí a absolutní klid, pak není tento výlet pro vás. Pokud vám ale lidé nevadí nebo naopak společnost je pro vás žádaná a z rozzářených dětských obličejů pookřejete i vy, pak jste na správném místě.

Věřte, nevěřte, ale počet lidí, kteří se tu ve všední prázdninový den v dopoledním čase sešlo, čítá neuvěřitelných sedmdesítek. Místo k sezení se tu najde pro každého a nebojte se, chodí sem lidé, co své každodenní starosti a šarvátky nechávají někde o pár desítek metrů níž. Dětí je tu jako mravenečků a vůbec se nenudí. Brouzdají se v potůčku, houpají na houpačce ve tvaru lodičky, hrají si mezi sebou nebo si zrovna pochutnávají na báječné Staroměstské trubičce. Že je zaručeně čerstvá, o tom není pochyb. Sotva se krabice rozbalí, po trubičkách se jen zapráší a věřte, že nikdo neodolá. Celoroční bar je zásobován třikrát denně, a protože provozovatelé baru mají potřeby přesně zmapované podle roční či denní doby, zkrátka se trefí. Hromadné návštěvy se hlásí dopředu, občerstvení, sladkostí i nápojů chlazených v pramenité vodě je tady stále dostatek. Na plynovém vařiči si můžete uvařit i čaj nebo kávu.

Než se tu začnete občerstvovat,je dobré se seznámit se vším, co se tu nabízí a s částkami, které je třeba vložit do příslušné pokladničky. Pokud jste zvyklí chodit na procházky do přírody bez peněženky, tentokrát musíte udělat výjimku a pokud možno, zásobte se raději mincemi. Měnit peníze se tu samozřejmě nedá a určitě by vám bylo líto, kdybyste se museli spokojit jen s obsahem svého baťůžku. Stejně jako občerstvení, můžete si tu samoobslužně pořídit i pohlednici, opatřit ji speciálním razítkem nebo si na památku zakoupit tričko s nápisem.

Zdá se, že je tu vše dotaženo do nejmenších detailů, i na třídění odpadů tady mysleli. Váš výlet nemusí skončit jen u baru. Tense totiž nacházína cyklostezce, a pokud máte dost sil na další stoupání, můžete pokračovat k hornímu baru, kde se už musíte spokojit s vlastními zásobami, k panoramatické vyhlídce nebo na nejvyšší horu Rychlebských hor, Smrk. Kolik práce tenhle „koníček” obnáší, nad tím zůstává rozum stát. Nezbývá, než do Lipové přát hodně spokojených, poctivých a ukázněných turistů a nám turistům, aby tihle nadšenci měli dostatek sil vydržet.