Myslivcem je od svých 23 let. „Už od pěti let jsem chodil do lesa s dědou, který mne učil poznávat přírodu, život v ní a zasvětil mne do myslivosti," řekl třiatřicetiletý Stanislav Císař, který je od začátku května novým jednatelem Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. „Od roku 2013 dělám v mysliveckém spolku v Řečici hospodáře, jsem členem okresní myslivecké rady, předseda kulturněpropagační komise a také lektor a zkušební komisař. Veškerý volný čas trávím v lese. V létě jsem třikrát denně v revíru a během roku se snažím být v lese aspoň 4-5 krát týdně. Les je můj druhý domov," uvedl Stanislav Císař s tím, že vystudoval provoz a řízení myslivosti na fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
PÉČE O ZVĚŘ
Ke správnému hospodaření v honitbách zdaleka nepatří jen hony – péče o zvěř s sebou nese mnoho práce a starostí, o kterých toho veřejnost příliš neví. „Na Ždársku se například v loňském roce v pěti honitbách zkoušela nová metoda proti vysečení srnčat. Je levná a hlavně účinná. Byly použity smotky slisované dřevité vlny ve formě válečků o průměru asi tři centimetry a délce deset centimetrů. Válečky se zapachují koncentrátem a pohází se do porostu jetele a travin dva týdny před jejich sečením. Do zapachovaného prostoru pak srny nenakladou srnčata, takže nedojde k jejich vysečení. Na hektar stačí rozházet deset válečků, to vyjde na nějakých 40 korun. Koncentrát je ekologický, neškodný a váleček se po čase rozloží. Není potřeba nic z porostu vynášet, odinstalovávat a nehrozí riziko odcizení. Letos tuto metodu chce zkusit 40 spolků," vysvětlil Stanislav Císař.
ROVNOVÁHA
Zatímco v předešlých letech se řešilo především nastavení „příměří" mezi zemědělci a myslivci – neboť například černá zvěř nacházející dostatek potravy i úkryt v polích se přemnožila, likvidovala zemědělcům úrodu ve velkém a myslivci museli s její redukcí čekat až na sklizeň, nyní nejsou vyloučeny ani problémy s lesníky. Především kvůli důsledkům kůrovcové kalamity.
„V současné době je kůrovcovou kalamitou zasaženo sedm krajů. V průběhu příštích let se negativní dopady v postižených oblastech naplno projeví i v myslivosti. Lze předpokládat, že zvěř po odlesnění přejde do míst, kde bude mít kryt. Tam pak může působit škody. Po čase se vrátí na obnovené plochy. Kde je málo zvěře, tak může dojít v ideálním krytovém a potravním prostředí ke zvýšení početních stavů. Lesníci mohou vymáhat náhrady za škody způsobené zvěří, což by mohlo mít špatný dopad na myslivost.
Myslivci chtějí co nejvíce zvěře, lesníci zase nechtějí žádnou zvěř. Obě skupiny proto musí hledat rovnováhu mezi stavy zvěře a obnovou lesních porostů," sdělil Stanislav Císař.
Celý článek najdete v Týdeníku Vysočina.
