Zatímco primární škůdci mění krajinu takřka před očima, o slovo se stále častěji hlásí i ti sekundární. Často se jedná o křehký hmyz, který stačí odfouknout, ale jde v podstatě o biologické stroje na klonování schopné vyvolat nečekané kalamity. V kombinaci se suchem a oslabenými dřevinami pak tito nenápadní hráči spouští lavinu, kterou je potřeba začít brát vážně.
V lesních ekosystémech se v poslední době stále častěji setkáváme se stresovými faktory, které mění celou krajinu. Jsou to dopady klimatické změny (sucho a extrémní výkyvy počasí), kůrovcová kalamita a následná obnova lesů, nevhodná struktura stávajících porostů atd. Všechny tyto aspekty se přímo či nepřímo dotýkají výskytu také dalších škůdců. Je to způsobeno tím, že řada dřevin je v nynějších podmínkách oslabena a začínají se projevovat v čím dál tím větší míře tzv. sekundární škůdci. Jedná se často o savý hmyz, který lze definovat jako zástupce dvou řádů. Jsou to dvoukřídlí (Diptera): bejlomorkovití (Cecidomyiidae) a polokřídlí (Hemiptera): puklicovití (Coccidae), štítenkovití (Diaspididae), síťnatkovití (Tingidae) a aphidomorfní hmyz, tj. mšicovití (Aphididae), korovnicovití (Adelgidae) a mšičkovití (Phylloxeridae). Stabilně jsou uváděny problémy především s aphidomorfním hmyzem. Zástupci ostatních skupin měli své období gradace a následně již nebyli registrováni.
Celý článek najdete zde.
