Souhlas ministra životního prostředí Tomáše Chalupy s výstavbou lanovky na vrch Hraničník v Národním parku Šumava vyvolal rozporuplné a bouřlivé reakce. Na jedné straně sporu stojí ochránci přírody, kteří se bojí zásahu do cenné části parku, na druhé obce, pro které je vznik lanovky téměř existenční záležitostí.

Souhlas ministra životního prostředí Tomáše Chalupy s výstavbou lanovky na vrch Hraničník v Národním parku Šumava vyvolal rozporuplné a bouřlivé reakce. Na jedné straně sporu stojí ochránci přírody, kteří se bojí zásahu do cenné části parku, na druhé obce, pro které je vznik lanovky téměř existenční záležitostí.

Vznik lanové dráhy, který je součástí nově připravovaného zákona o Národním parku Šumava, chce ministr Chalupa vykompenzovat rozšířením bezzásahové první zóny. Ta má zabírat 22 procent území a k tomu má přibýt 4,5 procenta dočasně a výjimečně zásahových zón. K tomu by se 8,5 procenta území zařadilo do takzvané zóny IIa, která by se připravovala na převod do první zóny.

Návrh na vznik lanovky vznesly šumavské obce, pro které by lanovka mohla znamenat pomoc v boji s vysokou nezaměstnaností v regionu.

"Jsme přesvědčeni, že neexistuje jiný projekt, který by nám zaručil udržení stávajících pracovních míst po celý rok, než právě propojení s velmi navštěvovaným lyžařským areálem na rakouské straně kopce Hraničník. Všechny údaje, které k tomu máme, socioekonomické studie, hovoří o tom, že z Nové Pece, odkud má lanovka vést, se v posledních osmi letech odstěhoval zhruba každý šestý občan. A většinou se jednalo o mladé lidi, rodiny s dětmi," řekl předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka. Dokument, který poskytl on-line deníku TÝDEN.CZ, uvádí, že od roku 1991 klesl počet obyvatel Nové Pece o 20 procent. Projekt lanové dráhy by mohl významně přispět k oživení oblasti.

"Naši sociální situaci bude brzy možné označit za kritickou," řekl Hůlka. "My nechceme nic jiného, než abychom měli alespoň částečný stupeň ochrany, stejně jako je chráněna příroda v Národním parku. Po tom volaly všechny obce, které se účastnily tak zvaných kulatých stolů. Protože člověk je součástí ekosystému, a pokud rozhodli zakladatelé parku, že v něm mají být zahrnuty i obce, tak musí mít alespoň nějaký stupeň ochrany."

Návrh ministra Chalupy je podle něj nejzazší kompromis, kam obce mohly zajít. Dodává, že lanová dráha bude zabírat 13 hektarů, zatímco chráněné území celých 69 tisíc hektarů. Návrh zákona navíc obsahuje i další ustanovení, která však budou ještě předmětem projednávání.

Hnutí Duha, které se dlouhodobě staví za ochranu přírody na Šumavě, však s plánem na lanovku razantně nesouhlasí. "Dlouhodobě tento záměr kritizujeme z několika důvodů. Jednak je projekt plánován na místě velmi cenné zachovalé přírody. Druhá věc je, že se tam rovněž plánuje vybudování koridoru, jakoby sjezdovky, u které není nikdy jisté, jak se bude používat. Poslední důvod je efekt sněhové koule - vytvoří se lanovka, sjezdovka a potom může vzniknout tlak, že když je tam sjezdovka, mohl by tam tedy stát také hotel. A také lanovka i sjezdovka by mohly být rozšířeny. Takže za deset, za patnáct let může místo vypadat úplně jinak než dnes. Právě z toho máme strach," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel Hnutí Duha Petr Machálek.

Ani rozšíření bezzásahové zóny nepovažuje Machálek za dostatečné vyrovnání za zásah do tak cenné přírody. "Záleží na tom, jestli to rozšíření je dostačující. Dlouhodobě poukazujeme na to, že největší světová autorita na ochranu přírody IUCN ( International Union for Conservation of Nature - Mezinárodní svaz ochrany přírody, pozn. red.) pro Šumavu doporučuje ponechat 30-40 procent čistě přírodě. Takže plánovaných 22 procent je nedostačujících, nejde o adekvátní kompenzaci. A hlavně si myslíme, že na Šumavě nejde o žádný umělý kompromis, ale jde tam o to, aby zvítězila příroda a turisté. Samozřejmě se musí dát dostatečný prostor obcím, ale nejde tam o žádný kompromis," dodal Machálek s tím, že Duha ještě do legislativního procesu schvalování zákona chce výrazně vstupovat a upozorňovat na negativa stavby.