Velké šumavské změny přicházejí. Prozatímním ředitelem národního parku se stal Pavel Hubený, který chce prověřit největší projekty a nebojí se je případně zastavit. Své plány představil v rozhovoru pro MF DNES.

Pověřeným ředitelem šumavského parku se ve středu stal dosavadní šéf Chráněné krajinné oblasti Pavel Hubený. Střídá odvolaného ředitele Jiřího Mánka.

Hubený poskytl MF DNES první velký rozhovor, ve kterém jasně dává najevo, že jeho názory se zcela liší od těch Mánkových. Je odhodlán prověřit velké projekty, do kterých se správa parku pouští, a klidně je i zastavit. Naproti tomu chce více chránit přírodu.

- Přicházíte s tím, že nařídíte hloubkovou kontrolu. Které projekty chcete prověřit?

Chci začít u špičky ledovce. Zkontrolovat "profláklé" kauzy a ty, o kterých se domnívám, že v nich mohla být pochybení. Chci se na to podívat, zanalyzovat je a říct: jsou tam nějaké problémy či nesrovnalosti. Byl dodržen zákon o ochraně přírody a krajiny, či nebyl? To by byla první selekce. Dále to budou prioritní investiční věci, které jsou ve hře co nejdříve. Když budou nějaké potíže v těchto smlouvách, budu se je snažit "zhojit", a pokud to nepůjde, tak projekty pozastavit a vyřešit.

- Jaké jsou to projekty? Třeba přestavba hájenky Březník na Parkrestaurant?

Ano, Březník určitě. Zajímá mě dřevosklad v Nové Peci, příprava restaurace na Poledníku, která má být ve stejném duchu jako ta na Březníku. Existuje záměr velkorysé obnovy zaniklých schwarzenberských nádrží, které znám, a myslím, že u některých tento plán nemůže být v souladu se zákonem o ochraně přírody. Prověřit chci i obchodování se dřevem. Chci snížit riziko, že dostaneme pokutu.

- Jedním ze zásadních šumavských projektů je lanovka na Hraničník, jejíž koridor byl původně zmiňován v připravovaném plánu péče, ale ve finální podobě není. Má tento projekt z vaší strany podporu?

Já myslím, že tento projekt je zcela špatně, a vždy jsem to říkal. Nyní ale budu ředitelem, a už ne člověkem, který za státní správu o této investici rozhodoval. Nechci ovlivňovat mé podřízené, kteří budou rozhodovat o tom, jestli převyšuje veřejný zájem lanovky nad ochranou přírody, či nikoliv.

- Tak tedy obecně: projekty jako lanovka, nová lyžařská centra či sjezdovky, hotely? Jsou to investice, které do parku patří?

Ne.

- Důvod?

Pochopte, že park byl zřízen pro šetrnou formu turistiky, šetrné užívání přírody s tím, že příroda se maximálně chrání. A pokud to jde, aniž by to poškozovalo podstatu, poskytuje se člověku. Tyto intenzivní způsoby využití - ať sportovní, či tvrdé rekreační - už do podstaty zasahují. Nelze udělat lanovku a odjezdovou sjezdovku, aniž by nebyl porušen základní princip národního parku. Tedy pokácíte stromy, vytrháte pařezy, odvodníte a zplanýrujete plochu. Už to nikdy nebude to území, co to bylo. Kdyby obce a plochy pro tyto investice byly z parku vyjmuté, jako je to jinde, byla by situace jednodušší. Ale to tady není.

- Podle vás tedy nemůže ustoupit ochrana přírody turistické investici.

Ano. Že je projekt lanovky v rozporu se základním posláním parku, se ví od začátku. Jihočeský kraj se vydal cestou, že se pokouší lanovky domoci legislativními kroky, ale pořád stojí před zásadní otázkou ovlivnění přírody.

- Zastavíte nějaký turistický projekt, který už běží?

To si bez toho, aniž bych viděl detaily těchto projektů, netroufnu říct.

- Letošní největší investiční akcí je zoologický program - centra s výběhy pro zvířata za 140 milionů korun. Patří takový projekt podle vás na Šumavu?

To je citlivá otázka. Jeden projekt už stojí - sovinec u Borových Lad - a dva se budují na Kvildě a u Srní. Bude velice důležité se na tyto projekty podívat. Myslím si, že takový projekt by v národním parku být nemusel. A když, tak někde u vsi, a ne volně v krajině, to je velká rána.

- Sousední Národní park Bavorský les ale takové projekty má.

Ale není to v jádru, ale na okraji národního parku. Myslím, že na takové projekty by měla být Chráněná krajinná oblast Šumava, ne národní park. To je mé vnímání a i pan ministr se nad těmito investicemi pozastavuje. V tomto případě zatím nevím, co udělám. Je třeba celý projekt posoudit, prostudovat dokumenty.

- Očividně si vše chcete prověřit, než řízení parku převezmete.

Prioritou je, aby správa parku dodržovala zákony a za jakékoliv situace byla vzorem. V tom máme velkou shodu s panem ministrem. V minulosti se stalo, že správa parku kladla na lidi nároky, kterým se sama snažila vyhnout, dělala kličky, snažila se některé věci přeskočit a ignorovat. Dosud jsem byl pozorovatelem a často jsem předpověděl, jak některé akce dopadnou, protože jsem věděl, jakým způsobem se správa parku k výsledku dopracovala. Nechci, aby správa parku dostala další pokuty. Prioritou je dodržovat zákony. Správa parku se musí řídit zákonem o ochraně přírody a krajiny a plánem péče, který je od minulého týdne schválen.

- Přináší pro správu parku novinku - bezzásahové zóny se rozšíří z 13 na 23 procent. Bude to velká změna?

Je to silný, závazný a srozumitelný dokument, který v podstatě konzervuje jen to, jak funguje Šumava už dnes.

- Tedy ony bezzásahové plochy jsou už dnes ponechány svému vývoji?

Ano, tyto plochy se už dnes ponechávají svému osudu. Není to tak, že bych jako ředitel přišel a řekl: Tak holoubkové, teď bude vše jinak a za půl roku bude padesát procent bezzásahových ploch. To nejde a ani to nechci.

- Kromě toho říkáte, že Šumava vlastní zákon nepotřebuje a že návrh, který teď projednává Senát, je nebezpečný. V čem?

Je nebezpečný v mnoha detailech, které nemusí být detaily. Oproti současné situaci například říká, že i ve druhé zóně je možné stavět stavby pro rekreaci, turistiku a sport. To jsou třeba hospody, hotely, golfová hřiště, sjezdové areály i třeba fotbalová hřiště. To vše jsou věci, které by v národním parku neměly být. Rozhodně ne v nejcennější přírodě a nejcennější je už druhá zóna.

- Kdyby tento návrh prošel, co by se podle vás na Šumavě stalo?

V tomto návrhu zákona je ustanovení, že mimo první zónu se postupuje podle lesního zákona. A to je velmi nebezpečné ustanovení. Aplikoval by se tu tak zákon, který je určen pro hospodářské lesy.

- Na správě je řada lidí, které váš předchůdce přivedl či povýšil. Chystáte personální změny?

Přijdou. To je jisté. Teď nemohu říct konkrétní jména, musím to nejprve s těmito lidmi probrat, ale mám svou jasnou představu. Předpokládám, že změny přijdou k 1. červnu. Klíč je ale jasný: ti, kteří budou namočeni v tom, že se obcházel či porušoval zákon, by neměli pokračovat.

- Měl jste už mluvit s Jiřím Mánkem, který nevyloučil, že by mohl zůstat na správě parku, ale spíše očekává, že se rozloučíte. Jste už domluveni?

Domluvili jsme se, že odejde.

- Máte už představu, kdo ty, které propustíte nahradí?

Ano, mám. Budou to lidé, kteří už na správě parku pracují, v jednom případě uvažuji o příchodu někoho zvenčí a možná to bude i někdo, kdo na správě národního parku už pracoval. Jinak bych chtěl, aby někdo povýšil a někdo ponížil.

- Vraťme se ještě k marketingovým projektům, jako jsou plyšáci či vyjížďky na koních. Budete je podporovat?

My jsme se shodli s ministrem, že správa parku by měla více chránit přírodu a méně podnikat.

- Takže asi nebudete rozjíždět speciální projekty, abyste zlepšil image správy parku?

Já asi ani nejsem ten typ. Já bych rád, kdyby image parku byla postavená na tom, jak se lidé v parku cítí, jaká je tam příroda, co mohou vidět a kam smějí.

- Jaký bude přístup k boji s kůrovcem. Měla by správa parku využívat výjimky a používat i chemii?

Správa parku sice deklarovala, že nebude používat biocidy. Ale přijde třeba větrný polom a my se budeme snažit kůrovce udržet jen v tomto polomu. A to může být hra s miliardou brouků, kdy bude potřeba i chemie. Bez ní brouci vyletí a ta hra přestane mít smysl. Proto bych rád, aby jedna z variant v takovém extrémním případě nevylučovala sofistikované použití chemie. Prostě neříkám kategorické ne.