Kateřina Perknerová
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) pro Deník:
Praha – Po letech dohadování, ostrých sporů a blokád se odborníci, ekologové, starostové a stát dohodli na tom, jak by měl vypadat zákon o Národním parku Šumava. Návrh nyní směřuje do vlády a parlamentu.
* Kulatý stůl o Šumavě skončil. Došli jste k závěru, jak by měla vypadat bezzásahová zóna i doprava na Hraničník. Jde podle vás o dohodu na maximu možného?
To je správný pojem. Nepochybně jak starostové, tak krajští představitelé, zástupci vědecké obce i dvou hlavních iniciativ mají pocit, že v něčem by ještě mohli dosáhnout nějakého posunu. Mně ale po ročním jednání a půlročním zasedání kulatého stolu přijde, že jsme se dostali na maximum.
* Co konkrétně znamená, že první, tedy bezzásahová zóna se ze současných 13 procent rozlohy NPŠ rozroste na 26,5 procenta?
Je to tak, že 26,5 procenta rozlohy bude označeno jako první zóna, ale bezzásahových bude 22 procent. Musím říct, že s definicí termínu bezzásahovost dost bojuji. Ona to je trochu zkratka, řeší otázku zásahu nebo nezásahu proti škůdcům, ale ve skutečnosti pod pojem zásah se vejde tisíc dalších věcí. Znamená to údržbu cest, budování turistické infrastruktury, chodníčků. Neznamená to, že do první zóny lidská noha nestoupne, třeba i z hlediska požární ochrany je to nemožné.
* Ale ani jeden padlý strom rukou člověka. To platí?
Ano, kromě vynuceného kácení podél cest, protože musíte zkrátka odstranit strom, který hrozí zřícením na turisty. Z hlediska využití pro hospodářskou činnost zůstane porost nedotčený.
* Ekologové namítají, že velkým problémem se může stát tento rok. Zákon ještě nebude přijatý, ale kůrovec zase může ohrozit porosty v místech, kde by se podle nové legislativy už nemělo kácet. Jak to budete řešit?
Už jsme diskutovali s vedením NPŠ, jak dohodnuté maximum možného přetvořit v jízdní řád pro činnosti parku pro letošní rok tak, abychom aspoň trochu předjímali zákon. Je ovšem pravda, že dokud to parlament neschválí, prezident nepodepíše, tak to není.
* Nelze tedy vyloučit, že i letos se budou ekologové přivazovat ke stromům a bránit v kácení těch zasažených?
Nepoužíval bych slovo ekologové, spíš ekologisté nebo aktivisté. Nicméně do jejich hlav nevidím. Snažím se nebýt soudcem, ale člověkem, který chce věci dostat do normálních kolejí.
* Dohodli jste se, že za zvětšení první zóny a zakotvení poměrně přísných pravidel v zóně IIa povolíte výstavbu lanovky na Hraničník. Považujete to za opatření příznivé ochraně životního prostředí?
Není to něco za něco. Těch požadavků ze všech stran byla řada. Museli jsme dospět k závěru, jak nakládat s pozemky ve třetích zónách, které budou převáděny na obce a které ne. Je to tedy o komplexním kompromisu a lanovka je jedním z nich. Lanovka jako dopravní prostředek, který zároveň umožňuje, aby parkem neprojížděly tisíce aut, je pro mne přijatelná. Na druhou stranu to neznamená, že metodou sněhové koule tam za dvacet let bude třicet sjezdovek a dvacet vleků.
* Jak to zákon ošetří?
Zákon řekne, že po obou stranách úzkého pásu lanovky bude buď zóna I, nebo IIa, tedy tzv. bezzásahové plochy. Změnit to bude možné jen zákonem, takže bude záležet na postoji příštích parlamentů.
* A co záchytná parkoviště, restaurace, ubytovny?
My se bavíme o velice úzkém pásu, na nějž navazuje území, které už je mimo hranice parku. Co bude vznikat mimo NPŠ, je věc jiná, kterou neřešíme. V parku žádný hotel nevznikne.
* Kdy bude zákon přijat?
Nejsem věštec, ale věřím, že to bude v řádu měsíců, nikoliv let.