PRAHA - Církve a náboženské společnosti žádají o svůj původní majetek až ve výši 134 miliard korun. Zákon, na jehož základě církve o majetek žádají, má ale řadu nedostatků. Díky nim mohou současní uživatelé objektů přijít o investované peníze a církev místo zchátralých budov získat objekty v perfektním stavu.
Podle odborníků je zákon o navracení majetku církvím v mnoha ohledech kontroverzní. Zákon je složen ze dvou částí: první se týká vydání konkrétního movitého a nemovitého majetku, druhá část se věnuje poskytování finančních náhrad. "Samotný záměr vrátit církvím majetek, který jim po staletí patřil, je samozřejmě správný, problém je to, jak zákon tento proces paušalizuje. Při tvorbě zákona málokdo dohlédl, jaké složité peripetie mohou formulací zákona nastat, jak vysoká je hodnota majetku, o který mohou církve žádat, jaké finanční náhrady bude muset stát církvím zaplatit a jaké může zákon vyvolávat složité soudní spory schopné založit vznik nových křivd. Česko čekají desítky soudních sporů o přesunu majetku v řádech desítek miliard korun," varoval Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Dalším problémem je, že zákon nepamatuje na současné uživatele objektů, kteří je na vlastní náklady opravili. "Případů, kdy konkrétní objekty lidé v dobré víře užívali desítky let, zrekonstruovali je na vlastní náklady a investovali do nich miliony korun, jsou napříč Českem desítky. Církve žádají navrácení i těchto objektů a současní uživatelé nemají žádný nárok na vypořádání vynaložených investic. V případě, že soudní spor dopadne ve prospěch církve, musí současný uživatel objekt opustit do půl roku. Výjimkou nejsou případy, kdy církev přišla o nemovitost v dezolátním stavu, uživatel ji na své náklady opravil a nyní je žalován církví o její navrácení. Po nabytí soudního rozsudku bude muset objekt vydat ve stavu, v němž se nalézá ke dni doručení výzvy k vydání," uvedl Jiří Hartmann.
Do 31. prosince loňského roku bylo registrovaným církvím a náboženským společnostem vráceno 24 180 položek nemovitého majetku a 4428 položek majetku movitého. Jen Národní galerie dostala přes 30 žádostí o vydání uměleckých děl. V roce 2014 jich předala církvím polovinu. "Výzvy církevních subjektů k vydání původně církevního majetku se nejvíce dotýkají zemědělských a lesních pozemků. Církve mohly žádat o navrácení lesní půdy v rozsahu 181 tisíc hektarů a zemědělské půdy o rozloze 72 tisíc hektarů. Do tohoto rozsahu není započítán majetek, který církve a náboženské společnosti již nyní vlastní. Problém je s některými uměleckými díly. Některá už totiž nejsou v Česku nebo jsou ztracena. V takovém případě mohou církve žádat po státu finanční náhradu," popsal Jiří Hartmann.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a přilehlé stavby - to jsou objekty, jejichž navrácení církev nemůže žádat. Vydat nelze některé zastavěné pozemky, pozemky tvořící území vojenského újezdu, národního parku či národní přírodní rezervace, církevní matriky, které přešly do majetku státu, a pozemky, na nichž bylo zřízeno sportovní hřiště nebo veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury. "Za majetek, který byl církvím státem zabrán po 25. únoru 1948 a nyní nebude vydán, což je majetek, který zůstane obcím, krajům, fyzickým a právnickým osobám, je vyčleněna církevním subjektům finanční náhrada v celkové výši 59 miliard korun," doplnil Jiří Hartmann.
