DOKSY Povolení kácet vydala na území národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala Agentura ochrany přírody a krajiny. Důvodem je zamoření lýkožroutem smrkovým a lesklým.
Brouk napadl smrkové monokultury v části rezervace přiléhající k Břehyňskému rybníku v oblasti v takzvaném kulturním lese, tedy lese založeném lidmi za účelem produkce dřeva.
Podle šéfa Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ladislava Pořízka musí z lesa zmizet pět tisíc kubíků zasaženého dřeva.
„Jsou to stovky smrků. Zásahy proti kůrovci jsme tam prováděli už loni, ale vlivem suchého počasí došlo k dalšímu poklesu spodních vod a situace se ještě zhoršila," uvedl Pořízek.
Cílem je uchránit mnohem vzácnější rašelinné podmáčené smrčiny v jižní části území, kde se netěží. „To jsou velmi cenné původní smrčiny. Pokud se nám kůrovec dostane až sem, může dojít ke zničení přirozených smrkových porostů a narušení celé rezervace," varoval Pořízek.
Kůrovec napadá téměř výhradně suchem stresované stromy. Pořízek podobné zásahy v rezervaci nepamatuje. „Je to z naší strany poslední pokus, jak zabránit kůrovci, aby se dál šířil. Pokud neuspějeme, postrádá smysl další kácení a les ponecháme přírodním procesům," naznačil ředitel CHKO.
Kácení proběhne ve dvou fázích, první běží do 10. února, druhá končí 15. března. Musí se to stihnout před příchodem jara, dokud kůrovec ve dřevě přezimuje. Pokud by nastalo velmi časné a teplé jaro, vylíhne se dřív a dokáže se za sezonu až čtyřikrát rozmnožit, ačkoliv starší učebnice uváděly maximálně tři cykly.
Břehyně - Pecopala je prvním místem na severu Čech, kde se před pěti lety objevili vlci. Dodnes tu žije jejich smečka. Kácení se musí stihnout předtím, než porodí mladé. Pak by je mohly motorové pily a technika rušit.
Kácení v národní přírodní rezervaci však Ladislav Pořízek nevnímá striktně negativně.
„Příroda nám tím naznačuje, na kterém místě ještě člověk může pěstovat smrk. Ukazuje se, že naši předci, kteří je tu sázeli, to ještě nevěděli a my se s tím musíme vypořádat," dodal.
