Brno 18. srpna (ČTK) - Následkem kůrovcové kalamity se v jihomoravských lesních školkách zvýšila poptávka po sazenicích listnatých dřevin, stoupla i jejich cena. Zájem o smrkovou výsadbu naopak klesá. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli zástupci jihomoravských školek.
"Zalesnění smrkem bude po kůrovcové kalamitě nepochybně uplatněno na menší ploše," uvedl ředitel Školního lesního podniku Mendelovy univerzity Křtiny Tomáš Vrška.
"Z celkové produkce tvoří smrky přibližně 15 procent, pěstujeme hlavně sazenice listnatých stromů a jedle," řekl vedoucí školkařského provozu Velkoškolky Kladíkov na Hodonínsku Martin Slovák.
Přímo v lesních školkách kůrovec neřádí. "Kůrovcovití nenapadají sazenice. V lesní školce je nyní nutné provádět například ochranu před přemnoženými hlodavci, kteří mohou sazenice zničit," uvedl Vrška.
Vzhledem k tomu, že sazenice stromů se připravují pro výsadbu několik let, je pro školkaře obtížné bezprostředně reagovat na situaci v lesích. "Ve školkách jsou rozpěstované sazenice smrků a školkaři se potýkají s jejich přebytkem," uvedla Monika Neshybová z Lesů města Brna.
Naopak sazenic listnatých dřevin, hlavně dubu a buku, je nedostatek. "Školkaři neočekávali takový skok v poptávce a v posledních letech jsme neměli dostatek osiva listnatých dřevin. Zvýšil se ale podíl rozpěstovaných sazenic, které budou k dispozici příští rok," uvedla Neshybová.
Ceny sazenic listnatých stromů se v době kůrovcové kalamity zvýšily. "Ceny jsou vyšší přibližně o pět až deset procent z důvodu zvýšené poptávky, nedostatku sazenic, ale také z důvodu zvyšování vstupních nákladů," uvedla Neshybová.
Některé školkaře trápí také horké a suché léto. "Velká horka jsou pro pěstování sadebního materiálu velmi špatná. Dochází k větším ztrátám na produkci například kvůli úhynu semenáčků vlivem vysokých teplot. Máme také vyšší podíl vytříděných sazenic, které nelze vysadit," řekla Neshybová.
Ve Velkoškolce Kladíkov u Moravského Písku si ale na vedra nestěžují. "Letošní léto není až tak hrozné, občas zaprší. Ve srovnání s loňským nebo předloňským létem tento rok hodnotím pozitivně," uvedl Slovák.
Do budoucna záleží také na tom, jak moc budou listnaté dřeviny plodit. "V současné době máme dostatek osiva do jara příštího roku. Osivo listnatých stromů totiž nelze dlouhodobě skladovat," uvedla Neshybová. Podle Vršky je potřeba každoročně sledovat čas, kdy různé dřeviny plodí, a podle toho sbírat osivo na další roky. "Osivo lze uskladnit po speciální přípravě v semenářském závodě a můžeme ho využít například za dva roky, kdy daná dřevina neplodí," dodal.
