Výrazný nárůst těžby dřeva hlásí v posledních letech majitelé lesů v Olomouckém kraji, kteří mají plné ruce práce s odstraňováním stromů napadených nebezpečným kůrovcem i likvidací polomů. Těží se hlavně v lesích na sever od Olomouce a ve vojenském prostoru Libavá, které kůrovcové kalamita postihla nejvíce. Kvůli vyšší těžbě dřeva klesly na trhu jeho ceny, což má spolu s náklady na obnovu lesa nepříznivý dopad na hospodaření lesnických společností.
Zatímco v roce 2015 se těžba dřeva v Olomouckém kraji podle Českého statistického úřadu meziročně zvýšila o třetinu na 2,029 milionu metrů krychlových, tak loni vzrostla o dalších 16 procent na 2,37 milionu metrů krychlových. Většina vytěženého dřeva připadla na takzvanou nahodilou těžbu, která zahrnuje odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci.
Vyšší těžbu dřeva letos kvůli kalamitám očekávají Vojenské lesy a statky, které se starají i o kůrovcem poškozené lesy na Libavé. Vedení podniku v srpnu rozhodlo zastavit úmyslnou těžbu zdravých stromů a zpracovávat pouze kalamitní dřevo. "I přes toto opatření pravděpodobně těžby letos převýší objem roku 2016 zhruba o 25 procent. Celkový podíl nahodilých těžeb je u celého podniku zhruba 85 procent. Tento podíl je nejvyšší na divizi Libavá, kde již druhý rok provádíme pouze těžby nahodilé," řekl ČTK mluvčí VLS Jan Sotona.
Šternberk na Olomoucku nyní ve svých lesích těží ročně 10.000 metrů krychlových dřeva, zatímco obvyklé množství je 2800 metrů. Těžba je zaměřena jen na odumřelé čí poškozené smrky, které napadl kůrovec. "Tento trend se předpokládá i v dalších pěti letech," řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí šternberské radnice Antonín Kostrůnek. Lesy města Olomouce loni zvýšily těžbu dřeva z 50.117 metrů krychlových v roce 2015 na 124.153 metrů krychlových, přičemž šlo pouze o nahodilou těžbu. Jejich ředitel David Janásek ČTK řekl, že letošní těžba bude zhruba stejná. "V srpnu jsme měli vytěžených přes 80.000 kubíků," uvedl.
Podle Kostrůnka je zvýšená těžba už znát na trhu se dřevem. "Ve třetím a čtvrtém kvartálu se začíná projevovat přebytek smrkového dříví a přeplňování výrobních kapacit na straně zpracovatelů dříví i lesních kapacit v prvovýrobě," upozornil. Například pila Javořice na Prostějovsku letos zpracuje zhruba 350.000 metrů krychlových kulatiny z jehličnanů, což bude oproti plánu o 40.000 metrů krychlových víc.
Podle Sotony v letech 2015 a 2016 zpracovatelé ještě dokázali přebytek smrkového dříví nižší kvality z tuzemských lesů absorbovat, letos ale kalamity postihly i okolní země, což vyvolalo tlak na snížení cen dřeva. V závěru letoška by cena metru krychlového méně kvalitního smrkového dřeva měla podle odhadu VLS klesnout o několik stovek korun, tedy o pět až 15 procent. Například Stromkovická pila u Jablonce nad Nisou v pololetí za metr krychlový kůrovcové kulatiny platila 1400 korun. Podle Janáska zlevnilo i čerstvé dřevo ze zdravých stromů.
