Třebíčsko – Celoroční sucho a množící se kůrovec. To jsou hlavní důvody, proč se v současné době na pilách objevuje větší množství nekvalitního dřeva než jindy. Děje se tak i v jednom z největších provozů na Třebíčsku, v Kamenné.
Tamní pila zpracuje ročně až dvacet tisíc kubíků dřeva. Nouzi o práci nemá ani v této době. „Dřeva je hodně, nijak to nevybočuje z minulých let, horší je ale kvalita, a to často podstatně," potvrdil spolumajitel pily Kamenná Miroslav Krejčí.
Kmeny poškozené kůrovcem, kterému se právě v tomto období i díky značnému suchu a oslabení stromů daří, lze podle Miroslava Krejčího využít z velké části pouze na výrobu palet. „Dají se z toho udělat prkna horší kvality. Jako stavební materiál se dá použít jen malá část z toho, co k nám teď lidé vozí," podotkl.
Do dřevozpracujícího provozu v Popůvkách zatím větší množství kůrovcového dřeva nedoputovalo. Majitel Jiří Rousek však dodávky nekvalitního dřeva teprve očekává. „Zasažené stromy se teprve teď těží, takže nevím, co všechno k nám k do přiveze," řekl.
Stromy v regionu poškodil kůrovec
Jisté však podle něj je, že ne všechno dřevo poškozené kůrovcem se na pily dostane. Odhadnout množství napadených a vytěžených stromů jen podle toho, kolik ho budou zpracovávat dřevozpracující provozy, tak nejspíš nepůjde. „Těžko se totiž předpovídá, co si lidé nechají na palivo a co dají k nám na pořez. Ten prvotní výběr bude záležet na nich. Možná už oni poznají kvalitu dřeva, a to nekvalitní nám ani nepřivezou," zamýšlel se Jiří Rousek.
Podle Jaroslava Kašpara, majitele pily Kuroslepy, mohou kvalitu svého dřeva ovlivnit vlastníci lesů sami.
Dobří hospodáři by prý větším škodám ve svých porostech mohli předejít. „Pokud se kůrovec podchytí brzy, tak má na kvalitu dřeva jen malý vliv. V ideálním případě se brouk zakousne do lýka a odletí. V případě, že se dřevo včas odtěží a odveze na pilu, tak další generace brouka nevzniknou a dřevo bude použitelné i jako stavební materiál," poznamenal Jaroslav Kašpar.
Vlastníci lesů mají nyní za povinnost co nejdříve odklidit dřevo napadené kůrovcem, aby se zabránilo jeho dalšímu množení a šíření do okolí. Upozornili na to už i úředníci z odborů životního prostředí. V rozmnožení lýkožroutovi smrkovému a lesklému pomohl kromě sucha také takzvaný šiškový rok. Řada jehličnatých stromů totiž letos má větší množství šišek se semeny než v jiných letech,což je značně oslabuje. Kůrovec tak měl během léta a podzimu ideální podmínky pro život.
