Postižených míst na Vsetínsku je dvakrát víc než loni, hlásí je především Beskydy, ale i níže položené porosty. Přispělo k tomu letošní suché a horké léto.
VSETÍN - Ačkoliv podle odborných tabulek ještě o kalamitu nejde, lesníci, kteří denně procházejí kolem oblastí s uschlými smrky, o ní mluví bez okolků. Kůrovec letos na Vsetínsku škodil dvakrát víc než v jiné roky a nechal za sebou spoušť, kterou lidé jen stěží zvládnou do jara zlikvidovat.
Kůrovci, neboli lýkožrouti, řádili především v Beskydech. Kde, to se nemusí nijak zvlášť hledat. Rezavé plochy jsou viditelné i z hlavní silnice při cestě mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Bečvami. Nebo směrem na hraniční přechod Bumbálka.
„Mrtvé stromy se objevily velmi výrazně na konci léta,“ potvrdil vedoucí chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula.
„V minulých letech, kdy byl kůrovec v takzvaném základním stavu, jsme zpracovávali ve Zlínském kraji napadené stromy v objemu několika set metrů krychlových. Momentálně se toto množství rozrostlo na několik tisíc,“ doplnila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Boj s broukem?
Takřka nadlidský úkol
Na sčítání škod je ale ještě příliš brzy. Sucho má totiž pokračovat a podle dlouhodobé předpovědi nedokáže doplnit chybějící vláhu do země ani letošní zima. S tím ale člověk lesu nepomůže, takže zbývá jedině důsledná prevence, která dokáže postup brouka alespoň zbrzdit. Možností jsou feromonové lapače, jež během jara chytají dospělé brouky, vyhledávání kůrovcových lokalit a chemické ošetření dřeva. Ačkoliv na podzim už kůrovci přestávají napadat další stromy, dohledat a pokácet všechny ty, které napadli v průběhu července a srpna, bude nadlidský úkol. A času není mnoho. „Snažíme se, aby nejlépe do zimy, ale nejpozději do jarního rojení byly všechny napadené stromy pokáceny a odvezeny z lesa,“ potvrdila Jouklová.
POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3 DOKONČENÍ ZE STRANY 1
Nákaza navíc pochopitelně není omezená hranicemi kraje, ve velkém nebezpečí tak jsou lesy na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje. Tam je totiž situace dlouhodobě nejhorší v zemi.
Podobně zle jsou na tom i Hostýnské vrchy, které do regionu zasahují. „Situace je extrémně špatná a vzhledem k současným klimatickým podmínkám se dá předpokládat, že se ještě zhorší,“ potvrdil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
Církev v letošním roce začala přebírat lesy v Hostýnských vrších, především v okolí Rajnochovic a Chvalčova. Jen během léta tam vytěžili už pět tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva.
Kůrovci ničí smrky, živí se lýkem, které dopravuje živiny a vodu. Zdravý strom se s atakem dokáže vyrovnat, oslabený však usychá a právě v tom je největší problém.
Letošní suché jaro a léto, během něhož se navíc přidala extrémní horka, stromy v lesích oslabily dost zásadně. Kůrovcinaopak takové počasí prospívá, takže se nemusí ani přemnožit, aby dokázal zničit větší kus lesa.
Postupně se kvůli kůrovci mění i způsob práce v lesích.
Dříve se zbytky dřeva a větve, které v lese zbyly po vytěžení dřeva, pálily. Kvůli bezpečnosti a riziku požárů se ale začaly skládat na hromady, jež v lese zůstávaly. Také v nich se ale některé druhy kůrovce množily. Dnes se napadené dřevo z lesa odváží a drtí.
O kůrovcích
* brouci z čeledi nosatcovití * vyskytují se po celém světě * žijí v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček i ve stoncích * spolu s dřevokaznými houbami zabíjejí kůrovci miliony stromů * v lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový, při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich lesích nejrozšířenější dřevinou
