PRAHA Když si Marek Kysilka objednal palivové dříví na zimu, na jedné dvoumetrové kulatině zářila modrá turistická značka. „Přemýšlím, že ji nespálím, ale uchovám jako památeční artefakt," usmívá se. Jenže jestliže někde značka přebývá, na některé turistické trase nejspíš chybí. A zdaleka není jediná. Pan Kysilka, který žije na jihu Čech, bude mít hmatatelnou památku na největší lesní katastrofu v moderních dějinách Česka. Kůrovec táhne vítězně smrčinami, takže například Lesy ČR už nekácí nic jiného než napadené porosty. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti LN poskytl svůj reálný odhad: během příštího či přespříštího roku bude lýkožrout okupovat nebo bezprostředně ohrozí veškerý smrkový porost v republice.
Velká ohniska jsou zejména na severu Moravy, ale letos se dle lesníků navíc propojila dvě obrovská kůrovcová území v jižní části republiky. Kůrovec už ovládl oblast táhnoucí se od Tachova až po Vyškov. Odborníci předpokládají, že nějakým způsobem mohou být zasaženy čtyři z pěti smrků, které rostou na území Česka.
Kalamita má už praktické dopady nejen na lesníky, ale na celou populaci. „Bylo nutné prodírat se ostružiním nebo houštím křídlatky a domyslet si směr, protože v okolí se mohutně kácí. Došla jsem sice za Horní Vilémovice, ale když se opět značka ztratila na nově utvořené pasece, přestalo mě to bavit a šla jsem si svou cestou," popisuje na webu Turistickéznačení. cz situaci na Vysočině Eva Miksová.
Podobný postřeh uvádí i turistka Taťána Dundáčková z Olomoucka: „Zřejmě kvůli kůrovci zmizela i spousta stromů s turistickou značkou."Klub českých turistů (KČT), který se o značení turistických tras a jejich pravidelnou údržbu stará, sčítá škody. Dohromady podle předsedy rady značení KČT eviduje zatím celkem 700 kilometrů poškozených značených tras, což je o něco více než vzdušná vzdálenost z Chebu do Košic. Kácení ale pokračuje.
Rozsah poškození značek se turistům určuje jen velmi těžko, neboť řádění kůrovce nebere konce. Momentálně je nejhorší situace v Moravskoslezském kraji a v něm v okolí Bruntálu, Krnova a Města Albrechtice. „V těchto místech odhadujeme rozsah značených tras zasažených kalamitou na přibližně 600 kilometrů. Další oblastí je Olomoucký kraj v okolí Šternberka, kde kalamita postihla zhruba 100 kilometrů cest," říká předseda rady značení Klubu českých turistů (KČT) Pavel Přílepek.
Právě na Šternbersku má na starosti značení Antonín Sosík, předseda místního odboru KČT a vedoucí značkař. Popisuje, že například kolem Těšíkovské kyselky les úplně zmizel, vykácené jsou kopce i celé údolí. „Najdete úseky, které jsou najednou třeba půl kilometru bez stromů. Těžaři se nám snaží vycházet maximálně vstříc a pokud to jde, uřezávají napadené stromy až nad značením. V drtivé většině případů nám také hlásí, když nějaké značky padnou," uvádí Sosík. „Lidé, kteří chodí na túry často, se umějí v krajině orientovat a dokážou odvodit, kudy dál. Navíc s sebou už vcelku běžně nosí chytré telefony s aplikacemi, které mohou v nouzi využít. Problémy mohou mít snad jen sváteční výletníci," míní Sosík.
Lidé z Klubu českých turistů se nyní podle něj nezastaví, procházejí dvakrát víc tras oproti běžným rokům. Pro značení vyhledávají jiné vhodné stromy, než jsou kůrovcem oblíbené smrky. V mnoha případech musejí umisťovat plechové značky na pařezy. Více se také využívají vhodné kameny a značkařské kolíky, na něž lze připevnit plechové šipky. „Problém může nastat v zimě, kdy pařezy zapadají sněhem a značky opět nebudou vidět," upozorňuje Antonín Sosík.
Plech je dražší
Olomoucký kraj tamním odborům KČT letos navýšil finanční podporu na obnovu tras ze 400 tisíc ročně na mimořádných 780 tisíc korun. Dotace bude směřovat do okolí Svatého Kopečku, na Jesenickou lyžařskou magistrálu či do okolí Šumperka a Rychlebských hor.
Celkové náklady na obnovu turistických tras si však předseda rady značení KČT Pavel Přílepek netroufá odhadnout. Jistě podle něj budou mnohem vyšší než v letech běžného provozu. Třeba už jen proto, že značkaři musejí víc sahat po plechových ukazatelích a používat kovové kolíky, které jsou dražší než pouhá barva.
„V kalamitních oblastech se snažíme zajistit obnovu značení mimo plán nejprve značkaři dané oblasti. Pro příští rok připravujeme i výpomoc značkařů z jiných krajů," říká. Pro KČT jich nyní pracuje 1700; jde o dobrovolníky, kteří se o údržbu starají ve volném čase a bez nároku na mzdu.
