Ekologové podezírají lesnické firmy z liknavé likvidace kůrovce. Mohou totiž vytěžit napadené dřevo, ke kterému by se jinak nedostaly.
Zatímco donedávna se „kauza kůrovec" týkala především Šumavy, nyní se ohniskem jeho výskytu stává také Morava, hlavně severní. Tam se rozhořel spor mezi ekology z Hnutí Duha a státním podnikem Lesy ČR.
Ekologové totiž začali podezírat některé firmy, které pro Lesy na smlouvy těží dřevo, ze „záměrné liknavosti" v postupu proti kůrovci.
Státní Lesy těmto firmám výrazně zvýšily pokuty – na loňských 10,8 milionu z předloňských 6,2 milionu. Zástupci Duhy se domnívají, že je to právě za nedostatečný postup podniků proti kůrovci.
Firmy se pak mohou odvolat na nutnost kalamitní těžby a dostanou se tímto způsobem i do porostů, které by za standardních podmínek nemohly těžit.
„Může se stát, že firmám se takové pokuty prostě vyplatí. Abychom to mohli rozkrýt a potvrdit, potřebujeme znát konkrétní zdůvodnění pokut. Opakovaně jsme o to Lesy ČR žádali, jenže informace jsme nedostali. Proto jsme už na Lesy podali žalobu, další postup naši právníci ještě připravují.
Na tyhle informace má veřejnost nárok," zdůrazňuje lesnický expert Duhy Jaromír Bláha.
LESY: JE TO NESMYSL
Jak lesnické firmy, tak státní podnik, který jim těžbu ve výběrových řízeních zadává a má kontrolovat jejich činnost, ovšem zmíněná podezření odmítají. Zástupci Duhy připouštějí, že svůj názor zatím staví hlavně na indiciích.
Faktem je například to, že těžba dřeva pro státní Lesy sice loni meziročně o zhruba tři procenta klesla – ale ukazatel tzv. nahodilé těžby, tedy kácení dřeva mimo plán kvůli různým kalamitám, loni stoupl na zhruba polovinu celkové těžby. Ještě rok předtím nahodilá těžba představovala jen asi čtvrtinu (přesněji 28 procent) celkových těžeb.
Ředitel Lesů ČR Daniel Szórád v této souvislosti vysvětluje, že problém zvýšených kalamitních těžeb souvisí se suchem v poslední době, kdy se zároveň výrazněji šíří i kůrovec.
V obecné rovině pak Szórád tvrzení ekologů o úmyslném šíření kůrovce označuje za nelogické.
Poukazuje také na to, že nahodilá těžba většího rozsahu přináší na trh větší množství dřeva, a tedy i pokles cen.
„Z toho všeho je zřejmé, že nahodilé těžby nikomu z podnikatelů v lesnictví a dřevařství nepřinášejí zisk. Celý obor naopak usiluje o to, aby se trh vrátil k normálnímu stavu a nahodilé těžby zase klesly," vysvětluje ředitel státní firmy.
STÁT VŽDYCKY POMŮŽE
Kůrovcová kalamita má však ještě jednu souvislost: možnost kompenzace za ztráty při kalamitní těžbě.
Samozřejmě ze strany státu, spekuluje se v kuloárech.
Týdeník Dotyk proto oslovil relevantní hráče, ti možnost přímých kompenzací oficiálně odmítli.
Jenže v resortu zemědělství a lesnictví (připomeňme, že jedna z nejvýznamnějších lesnických firem Uniles patří Agrofertu vicepremiéra Andreje Babiše) není nic nemožné. Když to nejde přímo, často se najde jiná cestička.
