Kůrovec podle současných odhadů zničí až rekordních šest milionů kubíků smrků – polovinu roční těžby dřeva z jehličnanů. Současný stav českých lesů odpovídá známému přísloví: jak se do něj volá, tak se z něho ozývá. Lesy čelí v současné době největší kůrovcové kalamitě, k jaké kdy na českém území došlo. A nemůže za to jen počasí, ale i způsob hospodaření. Podle zprávy, kterou v září předkládalo ministerstvo zemědělství vládě a kterou mají LN k dispozici, lze odhadovat, že letos by mohlo být napadeno až šest milionů metrů krychlových smrkového dříví. Tedy zhruba polovina ročního objemu jehličnatých těžeb v celé republice. Přímé ztráty z prodeje dřeva dosáhnou podle dokumentu nejméně tří miliard korun. „Normální to v žádném případě není, odhady hovoří až o pěti milionech metrů krychlových napadené hmoty. To je rozsah, jaký nebyl doposud na území Česka nikdy zaznamenán, alespoň tedy ne v době, za niž jsou k dispozici podrobnější údaje. A to lze hovořit o sto, možná o sto padesáti letech," řekl LN Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Dodal, že celkový rozsah letošní kůrovcové kalamity bude znám až začátkem příštího roku.
Kůrovec je přemnožený zejména na severní Moravě a Slezsku, ve Zlínském kraji, Vysočině a Jihočeském kraji. Ani smrky ve zbytku republiky na tom ale nejsou nejlépe. „Na části území došlo také ke zhoršení situace v kraji Středočeském a Pardubickém. Ve zbylých krajích je celkový stav nesrovnatelně lepší, nicméně ani zde není vše pod kontrolou a hrozbu vzniku kalamity není možné vyloučit," píše se v materiálu. Příčin je podle odborníků víc. Jsou to třeba klimatické změny, se kterými souvisí dlouhodobé sucho a rostoucí teploty. Spolu s tím hraje roli také způsob hospodaření, kdy se ve velkém vysázel smrk i na místa, kde pro něj není přirozené prostředí.
Množství poškozeného dříví je takového objemu, že se nestačí ani zpracovávat. Se stromy napadenými kůrovcem je přitom potřeba se vypořádat co nejrychleji, aby se škůdce dál nešířil. Problémy, a to nejen s kůrovcem, ale i s popadaným dřívím, mají také okolní státy. Ve střední Evropě je k přednostnímu vytěžení a prodeji podle posledních odhadů na 25 milionu kubíků dřeva. Pro popadané dřevo tak bude Česko hůř hledat odbytiště v zahraničí. Státní podnik, stejně jako každý vlastník lesa, musí podle zákona kalamitní dříví zpracovávat přednostně. To platí i pro to napadené kůrovcem. I proto od srpna zastavil kácení zdravých jehličnanů. Do konce října už to stihl u 2,5 milionu kubíků nezdravého dřeva.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude potřeba v českých lesích provést absolutní změnu hospodaření. To se týká především druhové skladby a její pestrosti. Ve středních a nižších polohách by měl být například smrk nahrazen listnáči nebo jedlemi. „Celkový vývoj je v řadě ohledů příznivý, podíl zastoupení listnatých dřevin roste, ale postupně a pomalu, je to běh na dlouhou trať," míní Liška z VÚLHM. Podle něj není současná kalamita výsledkem náhlého zhoršení stavu, ale postupně narůstá již řadu let. K prudké eskalaci došlo především po roce 2015, který byl extrémně suchý. „V souvislosti se značným rozsahem polomů se do roku 2018 vytváří skutečně nesmírně velmi nebezpečná situace. Takzvané nahodilé těžby za rok 2017 budou činit 60 až 70 procent z celkového objemu těžby," dodává Liška.
